Věstonická venuše vydala další tajemství. První výsledky skenování

Podle odborníků soška stará asi 29.000 let prošla skenem, který by lidské tělo nevydrželo. Vědci pořídili celkem 80 gigabitů dat. Odborníci skenovali zvlášť horní a zvlášť spodní část sošky. Nyní budou pomocí počítače data spojována. "Skenování proběhlo dle očekávání a data, která jsme získali, vypadají velmi dobře. Dávají nám velmi dobrý vstupní základ pro další analýzy," uvedl kurátor paleolitických sbírek Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Vědci zjistili, že je uvnitř hliněné sošky řada neznámých příměsí, budou ale teprve zjišťovat, o co se jedná. Příměsi se koncentrují do oblasti hlavy a nohou.

"Keramická hmota není úplně homogenní. Souvisí to s tím, jak bylo keramické těsto zpracováno," uvedl Neruda. Vědci podle něj díky novým datům tento proces budou moci lépe zmapovat. "Ve finále se pokusíme vyrobit kopii venuše, provedeme její výpal a ještě jeden sken a zkusíme výsledky srovnat," uvedl Neruda.

Kromě složení zajímají odborníky i praskliny, kterých je vidět více než dřív a mohou způsobit vědcům z muzea těžkou hlavu. "Budeme muset zvážit další postup při uchování venuše a případně upravit režim a podmínky, za jakých bude opouštět prostředí sbírek," uvedl Neruda.

Soška je uložena za normálních okolností ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí. Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou.