Odstranit článek o Peltovi? Výzva žalobce je hrubě protiústavní, bouří se právníci

V kauze kolem obviněného šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty jde o údajnou korupci při rozdělování dotací od ministerstva školství. Dozorující státní zástupce Trčka v pátek zaslal redakci Aktuálně.cz výzvu kvůli článku "Pelta na ministerstvu protlačil i dotaci pro Spartu. Podle policie byly ve hře hned dvě jeho milenky".

Požadoval, aby server do dvou hodin odstranil citace usnesení o zahájení trestního stíhání a také informace umožňující zjištění svědků v dané věci. Podle něj totiž zveřejněné informace závažně zasahovaly do průběhu trestního řízení a mařily jeho účel.

"Výzva vrchního státního zastupitelství je příkladem překročení pravomoci tohoto orgánu," napsal dnes ČTK advokát a expert na mediální právo Aleš Rozehnal. "Jakékoli omezení svobody slova může být umožněno pouze na základě zákona a restrikce musí být jasná, určitá a předvídatelná. Pro odstranění článku tak, jak to požaduje vrchní státní zastupitelství, však zákonné podklady chybí," uvedl.

Trčka ve výzvě upozornil, že při jejím neuposlechnutí lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000 korun. Podle Rozehnala ale žalobcem použitý paragraf trestního řádu zároveň uvádí, že musí jít o výzvu učiněnou právě na základě tohoto zákona. "Nikde v trestním řádu však nenajdeme ustanovení o možnosti vyzvat médium k odstranění zveřejněných informací," konstatoval advokát.

Totéž si myslí i právník Tomáš Sokol, prezident spolku Unie obhájců. "Mé stanovisko je kategorické NE, dokonce si myslím, že by mohlo jít o trestný čin," sdělil ve své reakci na zaslanou výzvu. Takzvaný náhubkový zákon, na nějž se státní zastupitelství rovněž odkázalo, se podle advokáta na tento případ nevztahuje.

V odborném stanovisku zpracovaném pro Českou justici a poskytnutém ČTK Sokol napsal, že výzva je nezákonná a hrubě protiústavní. "Státní zástupce ve výzvě požaduje něco, co není oprávněn požadovat, respektive vytváří dojem, že ukládá zákonem předvídanou povinnost, ač tomu tak zjevně není," poznamenal. Podle něj je na místě zvážit, zda se tím žalobce nedopustil kárného provinění, případně zneužití pravomoci úřední osoby.

"Jde o zcela neobvyklý postup Vrchního státního zastupitelství v Praze, který lze označit jako snahu prolomit zákonnou úpravu," reagovala další specialistka na mediální právo Helena Chaloupková, podle níž je právní výklad použitý státním zástupcem účelový.

"V tomto případě jde o věc veřejného zájmu, kterou se sdělovací prostředky logicky zabývají. Mají ztíženou situaci v tom směru, že si nemohou informace ověřovat přímo u orgánů činných v trestním řízení, ale nikdo jim nemůže zakázat, aby informace zveřejňovaly," podotkla. "Novináři (respektive vydavatel) žádné ustanovení, které by se jich týkalo, neporušili," uzavřela.

Vydavatelství si chce na žalobce stěžovat u jeho nadřízeného, tedy u Bradáčové. Ta však s Trčkovým krokem souhlasí. Podle ní už soudy podobný případ výzvy řešily. "Státní zástupce bude postupovat dle zákona, tak jak tomu bylo v obdobné procesní situaci v minulosti, kdy stejný procesní postup byl aprobován soudem jako zákonný a důvodný," sdělila. Dřívější případ nechtěla konkretizovat, jeden z mediálních domů však podle ní musel na základě tehdejšího soudního rozhodnutí zaplatit 50.000 korun.