Jeden z pěti Čechů nad 40 let je ohrožen srdečním selháním. Znáte příznaky?

Srdce pacienta nedodává krví dostatek živin do svalů a nepumpuje krev ze vzdálenějším míst těla, takže se na nich může hromadit.

Ročně lékaři odhalí kolem 40.000 těchto případů a jejich počet roce. Celkem je to kolem 200.000 lidí. "Kardiovaskulární choroby jsou zabiják číslo jedna. Vedoucí diagnózou není infarkt, ale právě chronické selhání srdce," uvedl přednosta kliniky kardiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Josef Kautzner.

Jaké jsou příznaky? "Únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem, dušnost zase s přibíráním na váze nebo astmatem, přitom jsou to hlavní příznaky srdečního selhání," popsal vedoucí oddělení srdečního selhání IKEM Vojtěch Melenovský.

Podle odhadů může srdeční selhání postihovat dvě až tři procenta dospělé populace, jejich počet poroste. "Mezi současnými čtyřicátníky se rozvine srdeční selhání u jednoho z pěti, onemocní každý třetí současný pětapadesátník. Do 60 let je to ale v podstatě vzácné onemocnění. Nad 70 let ho má deset procent lidí," řekl Melenovský.

Polovina pacientů zemře do pěti let od odhalení nemoci, buď na arytmii nebo na nedostatečnou funkci srdce jako pumpy krve.

Typickým příznakem je dušnost v leže, která může nemocného v noci i probudit. Pomůže, když si na posteli sedne. Lidé také tloustnou, přestože ztrácí chuť k jídlu. Může za to hromadění tekutin v břiše. Častější je rozvinutí srdečního selhání po infarktu, protože jizva na tkáni činnost srdce už tak omezí. Předpokladem pro rozvoj choroby jsou vysoký tlak, cukrovka či obezita.

S obtížemi by pacient měl nejprve navštívit praktického lékaře. Ten ho v případě podezření na chronické srdeční selhání pošle ke kardiologovi.