Praha - Do kostela chodí jen velmi málo občanů ČR (8 %), pokud za pravidelnou účast považujeme alespoň jednou měsíčně. Ukázal to průzkum agenty STEM. V době Vánoc však do kostela přichází více lidí, a to i mnozí z těch, kteří o sobě říkají, že nejsou věřící: návštěva kostela totiž patří mezi vánoční zvyky pro téměř dvě pětiny občanů (38 %).
Lidí hlásících se k víře v Boha od roku 1995, kdy STEM začal podíl věřících zjišťovat, ubylo z 39 procent na letošních 33 procent. Nejméně jich bylo v roce 2012, a to 30 procent. Výrazně vyšší podíl věřících je v moravských krajích republiky, kde se k víře hlásí 41 procent lidí. V českých krajích je věřících jen 28 procent. V Boha také častěji věří ženy než muži a lidé ve věku nad 60 let.
Pravidelných návštěvníků kostelů je podobné množství jako v polovině 90. let, kdy aspoň jednou měsíčně přišla rovná desetina Čechů. Ubylo ale lidí, kteří do kostela chodí každoročně o Vánocích. V roce 1995 jich bylo 45 procent.
STEM se v loňském roce i letos zajímal o hodnocení církevních restitucí veřejným míněním. Aktuálně (stejně jako v roce 2016) necelá třetina českých občanů považuje za správné, že se církvím vrací bývalý majetek. Většina však vyjadřuje nesouhlasný postoj.
Ani mezi věřícími lidmi není názor jednoznačný: mezi lidmi, kteří pevně věří v Boha, je téměř čtvrtina těch, kteří církevní restituce nepovažují za správné, mezi „spíše věřícími“ je to dokonce více než polovina. Naopak i mezi lidmi, kteří v Boha nevěří, je určitý podíl lidí (mezi „spíše nevěřícími“ více než čtvrtina), kteří s vracením majetku církvím souhlasí.
Související
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
Vánoční počasí. Po sněhové následuje i první teplotní předpověď
Vánoce , průzkumy , češi , Kostely , Církev , církevní restituce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák