Králová bude opět soudit, kárný senát jí talár neodebral

Kárný senát doufá, že obě kárná řízení ji ponaučí a přivedou k větší profesionalitě. 

Dnes projednávaná kárná žaloba sepsaná vedením Městského soudu v Praze vyčítala Králové změnu názoru na zákonnost odposlechů v kauze trafik. Králová pochybení popírala, šlo podle ní o nedorozumění, což jako možnost připustil také kárný senát.

Nadřízení trvali na odvolání Králové z funkce. Místopředseda městského soudu Jan Kadlec při jednání uvedl, že Králová už na svou funkci nestačí. "Nehodnotíme to, jak paní doktorka rozhodla, nehodnotíme její právní názor. Podstatou kárné žaloby je to, že padlo rozhodnutí, které paní doktorka pak úplně otočila," uvedl Kadlec. Podle něj Králová později lhala o tom, jak rozhodla v soudní síni. Snažila se tak nejspíš zakrýt svou chybu a nepochopení situace v jednací síni, míní Kadlec.

Při hlavním líčení v listopadu 2017 Králová dala podle zvukového záznamu zapravdu námitce obhajoby, že odposlechy v kauze jsou nezákonné, a tedy nepoužitelné jako důkazy. Přítomní to tehdy pochopili tak, že hovoří o všech odposleších, což vyvolalo okamžitou pozornost médií. Později ale prostřednictvím mluvčí soudu a při následujícím hlavním líčení upřesnila, že se nezákonnost podle jejího názoru týká jen konkrétní SMS zprávy.

Z dnešního vyjádření Králové vyplynulo, že interpretaci svého výroku při hlavním líčení považuje za výsledek hlubokého nedorozumění. "Nebyla žádná změna názoru," uvedla Králová. Její obhájci spíše poukazovali na pochybení tiskové mluvčí a místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. Obě ženy, na které se ihned obraceli novináři, prý v komunikaci s médii postoj Králové zkreslily. Králová sama tehdy s novináři nemluvila.

"Aktérky si nebyly schopny důkladně vysvětlit, co je za problém a na co se média ptají," připustil předseda kárného senátu Karel Šimka. 

Na základě jiné kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) kárný senát v březnu snížil Králové plat po dobu jednoho roku o 15 procent. Důvodem bylo pochybení v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Chybovala v přístupu ke svědecké výpovědi někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), přiměřeně nereagovala na její rozpory s dalšími vyjádřeními bývalého předsedy vlády.