Otec bojuje za svého syna: Kampaň pro Matěje by mohla přinést 1000 dárců kostní dřeně

Miletín (Jičínsko) - Až 1000 dárců kostní dřeně by mohlo přibýt do Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM po dnešní náborové akci v Miletíně na Jičínsku. Dárcovská kampaň je spojená s hledáním vhodného dárce kostní dřeně pro leukémií nemocného čtrnáctiletého Matěje Kučeru z Miletína. Dosud je v Českém registru dárců krvetvorných buněk IKEM 29.100 lidí. "Věříme, že díky kampani pro Matěje překročíme 30.000," řekla dnes ČTK mluvčí registru Gabriela Hošková.

Kampaň za nalezení dárce pro Matěje rozjel loni jeho tatínek Jan Kučera mezi svými známými ve fotbalovém prostředí a na sociálních sítích. Bylo to krátce poté, co lékaři jeho synovi zjistili chronickou myeloidní leukémii. Postupně se začalo hlásit tolik lidí, že zdravotníci se dnes rozhodli přijet za nimi do Miletína.

Nábor s doprovodným programem Kučera a další zorganizovali v miletínském sportovním areálu. "Chci nalezení dárce urychlit a nečekat, až někdo spadne z nebe. Dělám to pro svého syna, ale lidi, které seženu, můžou zachránit život i někomu jinému. Vím, že že jsou na tom jiné nemocné děti mnohem hůř než Matěj," řekl ČTK Kučera.

Lékaři Matějovi leukémii diagnostikovali před rokem a půl. "Šli jsme s Matějem k lékaři, že má chřipku. Odešli jsme s leukémií. Následovaly převozy do nemocnic a léčba v Hradci Králové a Motole," řekl Kučera. Nyní je Matěj ve stabilizovaném stavu, má udržovací léčbu. "Funguje jako normální člověk, ale nemůže mít žádnou fyzickou zátěž. Nejhorší pro něj je, že nemůže hrát milovaný fotbal," řekl otec.

Na kampaň reagoval například Stanislav Duchek ze Spořic u Chomutova. Matějův příběh jej oslovil natolik, že ve Spořicích zorganizoval nábor a minulý týden tam zdravotníci zaregistrovali 302 potenciálních dárců. "Byl to historicky nejvyšší počet lidí, co vstoupili do registru během jediného odpoledne," uvedla Hošková.

Po vyplnění dotazníku a zhodnocení zdravotního stavu dnes zdravotníci potenciálním dárcům odebrali krev pro rozbor. "Ještě před oficiálním zahájením akce se přišlo zaregistrovat 30 lidí. Zhruba pětinu z nich jsme však kvůli zdravotnímu stavu a věku museli odmítnout," řekla Hošková. Dodala, že do registru může vstoupit člověk do svých 41. narozenin.

Nyní Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM hledá vhodného dárce pro 51 dětských a dospělých pacientů. "Loni jsme získali 3046 dárců, byl to rekordní rok," řekla Hošková. Přírůstek byl dán jednak tím, že se zvýšila věková hranice pro stup do registru ze 35 na 40 let, a také tím, že onemocnělo hodně dětí, které motivovaly lidi ke vstupu do registru.

Dárce kostní dřeně se díky propojeným celosvětovým registrům najde pro 90 procent českých pacientů. Důležitá je shoda v co nejvíce z deseti sledovaných znaků i věk dárce. V Česku je kromě registru při IKEM ještě registr při plzeňské fakultní nemocnici s asi 75.000 dárci.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

Související

Dárci dostali možnost pomoci dvouleté Madlence.

Léčba Madlenky zabírá. Příběh holčičky výrazně zvýšil zájem o dárcovství

V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.

Více souvisejících

ikem rakovina život nemoci

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Steve Witkoff

Trumpův vyslanec Witkoff dorazil do Moskvy, sešel se s Putinem

Steve Witkoff, kterého prezident USA Donald Trump vyslal coby svého zmocněnce do Moskvy, se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. K tomuto diplomatickému kroku dochází v době, kdy se blíží termín, který Trump stanovil pro příměří v konfliktu na Ukrajině.

před 1 hodinou

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 1 hodinou

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 1 hodinou

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 4 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 5 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 5 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

včera

Ilustrační foto

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

včera

Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina

Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy