Další Čech nakažen západonilskou horečkou, rizikovým pacientům hrozí i smrt

Pacient je v současnosti na infekčním oddělení. "Je již ve stabilizovaném stavu. O jeho propuštění se uvažuje," uvedla Svobodová. "Mohlo by to být tento týden," dodala.

Nemocnice další opatření nechystá. "Choroba je přenositelná pouze určitým druhem komárů. Zatím nebyl prokázán přenos z člověka na člověka," podotkla mluvčí. Nemocnice podle ní jedná s hygieniky, kteří by měli vydat doporučení dalšího postupu týkající se provozu transfuzního oddělení. Břeclavská nemocnice zatím nebude krev od pacientů odebírat, ale bude ji nejspíš nakupovat.

Vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek ČTK řekla, že situace se v tuzemsku v tomto směru monitoruje už několik let. "Problém je širší a týká se především zemí jižní Evropy, kde je výskyt onemocnění daleko vyšší než u nás. Situace u nás monitorujeme po mnoho let, děláme monitoring komárů, o tom problému se ví. Je ale velice těžké dát nějaké opatření, vakcinace není a z člověka na člověka se nemoc nepřenáší. Prevencí je, aby člověk nebyl komáry poštípán," uvedla Ciupek. Doporučila používat repelenty a v oknech sítě proti hmyzu, aby se zabránilo zalétávání komárů do obydlí. Totéž se doporučuje i pro cestovatele do zemí jižní Evropy.

Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová v prohlášení uvedla, že krajská hygienická stanice informovala všechny příslušné transfuzní stanice, aby přijaly náležitá opatření. "Další opatření v této souvislosti probíhají. Již v souvislosti s prvním případem jsme kontaktovali všechny relevantní národní kompetentní autority, jako je například Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní veterinární správu, Státní zdravotní ústav či experty z akademického sektoru a samozřejmě úzce spolupracujeme s místní hygienickou stanicí," uvedla Gottvaldová.

Onemocnění způsobuje vir označovaný jako západonilský virus, který přenášejí zejména komáři rodu Culex. Inkubační doba je tři až 14 dnů. Virus může dětem, starším lidem a lidem s oslabeným imunitním systémem způsobit encefalitidu či meningitidu. Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých lidí nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku, jedno procento nakažených prodělá zánět mozku nebo mozkových blan.

Podle odborníků je virus opakovaně nalézán i u komárů, ptáků nebo koní v Česku, mnozí považovali jen za otázku času, kdy se nakazí někdo přímo v tuzemsku. V Řecku, Itálii, Maďarsku, Srbsku a dalších evropských státech je letos podle odborníků abnormálně vysoký počet případů této choroby.

Západonilská horečka je virové onemocnění doprovázené vysokými horečkami a bolestmi kloubů, které se vyskytuje zejména v Africe, jihozápadní Asii a na Blízkém východě. Virus byl pojmenován podle oblasti v Ugandě, kde byl v roce 1937 poprvé identifikován. Inkubační doba nemoci se pohybuje od tří do 14 dnů, většina nakažených nevykazuje žádné nebo jen mírné příznaky, pětina postižených má vážnější potíže.

Přibližně u jednoho procenta infikovaných propukne vážné onemocnění, virus může dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem způsobit encefalitidu či meningitidu. Nemoc může u takto vážně nemocných lidí vést až k postižení očí nebo hybnosti končetin. Při závažném průběhu onemocnění hrozí u rizikových pacientů dokonce i smrt.

Na území Československa byl virus poprvé objeven na jižním Slovensku v roce 1972, v roce 1997 ho vědci prokázali také u Lanžhota na jižní Moravě, kde také u zhruba dvou procent vyšetřených lidí nalezli protilátky, což znamená, že se dotyční s onemocněním setkali.

V uplynulých letech se občas objevily informace o lidech nakažených západonilskou horečkou, jejichž onemocnění mělo vážný průběh, vesměs se ale nakazili v cizině. Například herec Pavel Nový se v roce 2007 nakazil na Kypru a několik měsíců strávil v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde se znovu učil chodit. "Měl jsem otok na mozku a přerušily se mi skoro všechny pohybové funkce," popsal potíže, které ho dočasně upoutaly na vozík.