Odklony v trestním řízení? Justici v ČR patrně čeká revoluční změna

Odklon je takové vyřízení případu, které nekončí vyslovením viny. Kromě podmíněného zastavení stíhání jde také o narovnání nebo odstoupení od trestního stíhání. V širším slova smyslu se k odklonům řadí i alternativní řešení, kdy je sice vyslovena vina, ale nikoli při hlavním líčení. Typicky jsou to trestní příkazy anebo dohody o vině a trestu.

Právě jsme zveřejnili tiskovou zprávu k tématu odklonů v trestním řízení. Najdete v ní zajímavé statistické údaje i vybrané legislativní návrhy, které iniciovali soudci Nejvyššího soudu.https://t.co/UQquj5sXNy

Soudy prvního stupně nejčastěji využívají trestní příkazy, trend je však klesající. Zatímco v roce 2013 nabylo právní moc přes 60.000 příkazů, loni jich bylo 31.438. Důvodem mohou být podle Tomíčka některé přetrvávající nejasnosti. Dosud není například vyřešeno, zda příkazem může rozhodnout jen samosoudce okresního soudu, anebo také soudce krajského soudu.

Jen asi dvě nebo tři procenta případů končí podmíněným zastavením stíhání. Jejich počet ale roste, konkrétně stoupl z 1903 v roce 2016 na 3276 v roce 2018. Podobně jako peněžité tresty se i podmíněné zastavení stíhání nebo podmíněné odložení návrhu na potrestání nejčastěji užívá u trestné činnosti v dopravě. Možnosti jsou ale i jinde, upozornil NS.

Největší nedostatky v prosazování jednotlivých druhů odklonů spatřuje NS u institutu dohody o vině a trestu. Rozhodování trestním příkazem je totiž v takzvaných samosoudcovských věcech procesně i administrativně jednodušší.

"Logicky je proto zcela na místě uvažovat o tom, a NS takové snahy podporuje, aby se dohoda o vině a trestu častěji uzavírala u takzvaných senátních, a tedy složitějších věcí, tedy za současné právní úpravy především u trestných činů s horní hranicí odnětí svobody na šest až osm let," uvedl Tomíček.

Soud se chce zasadit o zrušení omezení, kvůli kterému nelze nelze dohodu sjednat v řízení o zvlášť závažných zločinech. Dále navrhuje vypustit nutnou obhajobu u dohod o vině a trestu a upravit trestní zákoník, aby soud mohl v případě schválení dohody snížit trest pod dolní hranici sazby, ovšem za předpokladu, že i tak lze dosáhnout nápravy pachatele.

Legislativních úprav navrhovaných NS je více. Do trestního řádu se snaží začlenit taktéž prohlášení viny a upuštění od dokazování nesporných skutečností. "Všemu by při tom mělo předcházet zjištění stanoviska obžalovaného k obžalobě. To všechno jsou instituty, které vedou k rychlejšímu a snadnějšímu rozhodování v daných trestních věcech," uvedl Tomíček.