Konec některých církví v Česku? Zdanění náhrad je zlikviduje, stojí v prohlášení

Představitelé církví a Federace židovských obcí připomněli, že skupiny poslanců i senátorů jsou připraveny obrátit se kvůli novele na Ústavní soud. "Protože považují takové zdanění náhrad za protiústavní i s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním," uvedli v prohlášení.

Dění podle nich relativizuje jistoty právního státu. "Na Ústavní soud se spoléhá nikoli jako na pojistku demokracie, ale jako na prostředek řešení důsledků nezodpovědných politických rozhodnutí. Bohužel se jedná o vítězství populismu nad zdravým rozumem a principy právního státu," uvedli.

Společné prohlášení ČBK, ERC a FŽO ke zdanění peněžitých náhrad církvím https://t.co/VcFj4zGGWr

Za cynická pak považují prohlášení, že ve společnosti byla poptávka po zdanění náhrad. Duka, Ženatý a Papoušek uvedli, že ani schválení novely nezabrání připravenosti církví a náboženských společností naplňovat své poslání.

Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle komunistů získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Sněmovna v úterý potvrdila takzvané zdanění církevních restitucí hlasy 114 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 57. K přehlasování senátního veta bylo nutných nejméně 101 hlasů. Pro zdanění zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM.