Poprask kolem mariánského sloupu neutichá, "aktivisté" zůstávají na Staromáku

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že Váňa na stavbu nárok nemá, protože pozemek vlastní Praha, která s umístěním sloupu na základě usnesení zastupitelstva nesouhlasí.

"Já už musel odjet, protože jsem dvě noci nespal, takže jsem se jel domů umýt a převléct," řekl dnes ČTK Váňa, který na místě strávil celou noc. Dodal, že se s dalšími členy spolku střídají ve stánku s peticí tak, aby přivezená část balustrády nezůstala bez dozoru. Jelikož jde o místo stavby, nakazuje to zákon. "Jsou už lidi, kteří nahlásili, že tam budou přes noc," řekl sochař. Váňa bude na místě od pondělního odpoledne do dalšího dne.

"My jsme kamenosochaři, ne žádní aktivisti," řekl dále Váňa, který sloup vyrobil z darovaných peněz a v úterý jej ve 250 kusech dopravil do Prahy po Vltavě. Nyní má prý v plánu sloup na náměstí umístit bez ohledu na odpor úřadů. O stavbu se spolu se svými spolupracovníky pokusil už koncem května. Poté, co začali rozebírat dlažbu v místě historického umístění sochy, museli po zásahu městské policie místo vrátit do původního stavu.

Sochařův bratr Tomáš Váňa se pokusil dlažbu odstranit i v sobotu, zastavila ho však městská policie. Podle Prahy 1 i magistrátu nemá Váňa právu sochu na náměstí umístit, protože mu schází souhlas vlastníka, kterým je hlavní město. Sochař tvrdí, že rozhodnutí státní správy, která vydala stavební povolení, ho k tomu opravňuje. Zábor pozemků je podle něj nutný jen pro okolí stavby, které nevyužívá. Část zábradlí sochy v sobotu na místo dopravili na ručních vozících.

Podle Váni městská policie v sobotu hrozila tím, že na náklady spolku objedná firmu, která místo uvede do původního stavu. To se zatím nestalo. Na místě je zároveň petiční stánek, který povolení nepotřebuje. Zatím není jasné, jestli úřady proti akci nějak zasáhnou.

Sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy považují mariánský sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od něhož se odvíjelo barokní sochařství v Čechách. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Pražské zastupitelstvo se naposledy v roce 2017 vyslovilo proti návratu sloupu.