Rod Walderode získá zpět panství v ČR. Včetně zámku Hrubý Rohozec, potvrdil soud

Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, je dnešním verdiktem krajského soudu pravomocné. Žalovaní mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. To ovšem nemá odkladný účinek.

Věc se teď vrátí semilskému soudu, který bude projednávát vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. "Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni," řekl ČTK mluvčí soudu Jan Kulhánek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která dnes u soudu byla. "Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít," řekla po jednání novinářům.

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že vlastní vydání majetku je daleko a soudní jednání o vydávání jednotlivých komodit potrvají nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.

Advokát Národního památkového ústavu Josef Macek se domnívá, že pro dovolání proti dnešnímu rozsudku důvod je, protože Walderode nesplnil všechny podmínky, aby mohl být oprávněnou osobou. Podle Macka se soud nevypořádal s tím, že po navrácení občanství v roce 1947 Walderode o vrácení majetku nepožádal.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Krajský soud dnes konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. "O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb," řekl předseda senátu Jan Rutsch.

Zabraný majetek Walderode po roce 1947 nestihl získat zpět, v únoru 1948 po komunistickém puči emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého rodového majetku.

Vzápětí se ale objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že Karel des Fours Walderode se neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Podle odpůrců vydání majetku byl Walderode ve wehrmachtu, požádal o říšskoněmecké občanství, patřil mezi členy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a měl řídící funkci v brněnské Zbrojovce.

Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci. Kromě Národního památkového ústavu se dnešního vynesení rozsudku z žalovaných zúčastnil již jen zástupce státních Lesů ČR.