Zapálení kostela v Gutech? Řidič žhářů přišel s verzí o "svalnatých řečech", NS mu neuvěřil

"V posuzovaném případě není dán žádný, už vůbec ne extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy," stojí v usnesení senátu s předsedkyní Věrou Kůrkovou.

Hurník se podle dovolání dozvěděl o záměru spoluobviněných až v autě těsně před tím, než určili cíl jízdy. Když nakupovali benzin, zprvu si prý myslel, že jej potřebují třeba jako palivo do sekačky. Vážnosti plánu prý zcela nevěřil ani poté, co mu komplici řekli, co mají v úmyslu.

NS připustil, že Hurníkovo povědomí o připravovaném činu se vyvíjelo v čase. Ještě před zapálením kostela mu však i vzhledem k jeho intelektu muselo být jasné, k čemu se schyluje. Svědčí o tom i skutečnost, že trojice se při dojezdu ke kostelu snažila vyhnout dalším autům a cyklistům.

Hurník v dovolání také zmínil, že jedinou jeho vinou bylo to, že nebral vážně "svalnaté řeči". Osmiletý trest vězení označil za hrubě nepřiměřený. Podle NS ale nejde o dovolací argument, spíše jen o připomínku.

Kostel Božího Těla ze 16. století byl národní kulturní památkou. Shořel předloni v srpnu. Oheň způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je ale podle odborníků nevyčíslitelná. V místě vyroste replika kostela.

Krajský soud loni v červnu potrestal tři mladé muže za zapálení kostela vězením na 3,5, osm a devět let. Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který akci vymyslel. Jeden z odsouzených byl v době činu mladistvý.

Mladíci koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Když se u kostela ujistili, že na místě nikdo není, sedmnáctiletý chlapec tři lahve položil k zadní stěně kostela, benzin ze čtvrté vylil na ně a kolem nich a škrtl zapalovačem. Mobilním telefonem si pak natáčeli, jak památka hoří. Hurník zůstal v autě, později se sám přihlásil policii, což podle NS svědčí o jisté sebereflexi, a odrazilo se to při výměře trestu.