Medvědici Emě se v moravských horách zalíbilo, ráda chodí na maliny

Medvědice, kterou vědci pojmenovali Ema, dostala sledovací obojek v dubnu při odchytu. Díky němu zoologové zjistili, že se stále pohybuje v horách na česko-slovenském pomezí. Aktuálně se nachází v slovenské části Javorníků. Území, na kterém se během telemetrického sledování pohybovala, zaujímá rozlohu více než 1300 kilometrů čtverečních.

Na základě získaných dat vědci také zjistili, že primárně využívala lesní prostředí, a to asi z 93 procent. Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce.

"Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku," uvedl zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity Martin Duľa.

Šelma podle něj při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice podle vědců zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo tedy potřeba ji nijak aktivně plašit.

Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, kde zvíře pobývá a čím se živí. "Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti, které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy," uvedl koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha Olomouc Michal Bojda. Na vnadiště, která bývají nedaleko od posedů umisťují myslivci například kukuřičné klasy nebo šrot.

Ač šelma nyní nepůsobí škody, platí, že je třeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Kde to lze, měli by místní chovatelé chránit hlavně svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Takové zabezpečení je v zemích s výskytem medvědů běžné. I v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky a podle vědců se prokázalo, že fungují.