Lékařka: Při inverzi a smogu dostávají nejvíce zabrat plíce a průdušky

"U zdravých jedinců jde zejména o to, že škodliviny obsažené ve smogu působí prozánětlivě a mohou působit člověku problémy i do budoucna, kdy se usadí v dýchacích cestách," popsala Basařová. Dlouhodobý pobyt ve znečistěném ovzduší tak znamená zvýšení rizika dýchacích obtíží. Smog také "nepomáhá" lidem s nachlazením, těm totiž prodlužuje léčbu a zhoršuje průběh nemoci.

Daleko horší dopad ale má výskyt smogu na astmatiky a alergiky. "Tito lidé jsou více zahlenění, dusí se a jsou dýchaviční," podotkla lékařka. Podobně smogová zátěž působí nepříznivě na starší lidi a malé děti. Tyto skupiny by proto měly při výskytu smogu co nejméně vycházet ven.

Smog podle ní obecně působí na dýchací cesty, například bolesti hlavy v tomto období tak mají jinou příčinu.

Smog je chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností. Název pochází z anglického spojení dvou slov smoke (kouř) a fog (mlha). Jedná se o jev, kdy je atmosféra obohacená o složky, které v ní normálně nejsou a které jsou škodlivé pro zdraví. V zimě se smog skládá převážně z oxidu siřičitého a některých dalších látek, které snadno podléhají oxidaci. Jeho vznik souvisí zejména s průmyslovou výrobou.

Inverzní charakter počasí a nízká oblačnost ale dokáže zamávat i s lidskou psychikou. Dny bez slunečních paprsků špatně snášejí zejména labilní jedinci.

S inverzí a smogem musí Česko podle meteorologů počítat až do konce týdne.