Znáte adventní zvyky a tradice?

Slovo advent pochází z latinského slova "adventus" (příchod, očekávání). Z křesťanského pohledu je to očekávání narození Ježíše Krista a také příchod druhého života po smrti. V pohanských dobách, bylo toto období spojováno se zimním slunovratem a tudíž je chápáno jako očekávání jara, kdy se všechno znovu zrodí po dlouhé zimě.

Ve starém Římě v období kolem 17. - 22. prosince začínaly Saturnálie, podle toho se pak konaly lidové slavnosti. S příchodem křesťanství, ve snaze omezit předkřesťanské tradice a zvyky, začali křesťané právě v tomto období, slavit narození Ježíše Krista. 

Adventní období je obdobím předvánočních příprav, kdy se uklízí, peče, chystají se betlémy a vánoční výzdoba. V tomto období také začínaly tzv. přástky. Když skončily práce na polích, v sadech a ve stodolách, ženy se po večerech scházely, předly a draly peří. U toho si povídaly, zpívaly a četly. Tímto způsobem se seznamovaly s minulostí a sdělovaly si své zkušenosti a moudra.

K adventu také neodmyslitelně patří adventní věnec, na kterém jsou čtyři svíce, z nichž každá představuje jednu adventní neděli. Nejstarší zmínka o adventním věnci je až z roku 1838, není to tedy až tak dávná tradice. Věnec znamená symbol vítězství a důstojnosti, má vyjadřovat hold tomu, kdo je očekáván. Kruh symbolizuje společenství lidí a Boha. Plápolající svíčky mají vyjadřovat přicházejícího Krista.

V období adventu se také zpívají adventní písně – koledy, které jsou sestaveny podle biblických příběhů. Zpívaly se na ranních mších v kostelích ještě za tmy. Tma zde hrála důležitou roli, aby si lidé uvědomili důležitost světla a připomenout věřícím, že ono světlo na které všichni čekají, je narození Ježíše Krista.

Děti mají své adventní kalendáře, dnes jsou to většinou papírové kalendáře s okénky, ve kterých se ukrývá čokoláda. Dříve byly tyto kalendáře doslova uměleckým dílem, zobrazujícím výjevy z bible.

Svátek Svaté Barbory patří k nejdůležitejším v době adventu, kdy 4. prosince svobodné dívky vkládaly do vázy napučenou třešňovou větvičku, která se trhala po setmění a podle tradice když do vánoc rozkvetla, mohly by se do roka vdát. Na kterou stranu se větvička otočila, z té strany přišel ženich.

Mikulášská tradice ožívá v podvečer z 5. na 6. prosince, a to jak ve městech tak na vesnicích. Mikuláš byl biskup, který po tři noci obdarovával lidi, aby jim pomohl z chudoby a k lepšímu a šťastnějšímu životu. Odtud je tedy tradice obdarovávání. Mikuláš je představován biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem, kterého doprovází andělé a čerti. Andělé spolu s Mikulášem roznášejí dárky, zatímco čerti se starají o symbolické „trestání" zlobivých dětí.

V předvečer 13. prosince na svátek svaté Lucie obcházeli stavení tajemné bílé postavy, kterým se říkalo Lucky. V den svaté Lucie musely již být domy jako ze škatulky, jinak se Lucie velice zlobila. Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím dále se traduje, že v tento den ženy a dívky nesměly prát ani příst.