Baťovi potomci chtějí po Česku 56 milionů. Mají šanci uspět?

Proces se tehdy opíral také o Benešovy dekrety. O šedesát let později ale soud jméno podnikatele očistil, když verdikt zrušil. Advokát potomků nyní poukazuje na to, že nespravedlivým rozhodnutím po druhé světové válce vznikla škoda značného rozsahu.

Soudkyně Otília Hrehová prozatím odročila další projednání na neurčito. Žaloba pěti potomků, kteří žijí v Jižní Americe, se týká nemovitého majetku ve Zlíně. Příbuzní za něj chtějí finanční náhradu. Podle jejich advokáta Roberta Cholenského lze přesně určit hodnotu údajně vzniklé škody, problém je ale s výpočtem ušlého zisku, který mohli lidé ze zabaveného majetku čerpat. Na soud se obrací s nárokem na vyplacení zhruba 56 milionů korun.

Advokát také uvedl, že spor není restitučním nárokem. Žádost se podle jeho slov zakládá na zrušeném verdiktu, který původně označil Baťu jako kolaboranta.

Jedna z dědiček zlínského podnikatele definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek loni v prosinci. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání Ústavní soud. Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. Dědicové neuspěli kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

Jan Antonín Baťa (7. března 1898 Uherské Hradiště – 23. srpna 1965 Brazílie) byl český podnikatel a ekonom. Po smrti nevlastního bratra Tomáše v roce 1932 převzal firmu a z úspěšné české společnosti vybudoval nadnárodní koncern, který operoval po celém světě.

13. března 1939 opustil území Československa. Odletěl do Británie a později do Ameriky. Byl však obviněn ze spolupráce s nacisty (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie), čímž mu byl znemožněn pobyt ve Spojených státech.

Po válce se marně pokoušel očistit své jméno a např. Čestný doktorát, který mu 26. března 1938 udělilo Vysoké učení technické, mu byl po květnu 1947 odebrán. V této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným a ocenil rehabilitovaného jako největšího přispěvatele odboje Čechů a Slováků během druhé světové války.