5908 lidí touží po sněmovně, místo je pro 200. Jak se z hlasu stane mandát?

Plný počet kandidátů - 343 - má ve hře 13 z 23 zaregistrovaných volebních uskupení. Jsou jimi ČSSD, KSČM, TOP 09, ANO 2011, Úsvit přímé demokracie, SPOZ a KDU-ČSL, stejně jako volební bok Hlavu vzhůru, Suverenita, Strana zelených, Svobodní, LEV 21 a Dělnická strana sociální spravedlnosti.

ODS k plnému počtu chybí čtyři pražští kandidáti, Straně soukromníků ČR jediný - v Olomouckém kraji.

Z uskupení, která také kandidují ve všech regionech, má politické hnutí Změna ve hře 249 kandidátů a Česká pirátská strana 192. Početnější je soupiska monarchistické strany Koruna česká, která úspěšně nominovala 243 adeptů, byť ve třech regionech kandidátku nepodala.

Nejmenší počet kandidátů nasadila Romská demokratická strana, a to dva ve Středočeském a tři v Libereckém kraji. Uskupení Občané 2011 na svou jedinou pražskou kandidátku postavilo 11 adeptů, strana Volte Pravý blok www.cibulka.net na své jediné kandidátce v hlavním městě naplnila všech 36 míst.

Maximální počty kandidátů jsou stanoveny volebním zákonem a odvíjejí se od počtu obyvatel v regionu. Největší počet kandidátů mohou strany navrhnout v Praze a v Moravskoslezském kraji (36), nejméně v Karlovarském kraji (14).

Pro nás běžné občany volby končí vhozením vybraného volebního lístku do volební urny. Z hlediska volebních výsledků včak teprve nyní nastává shon, kdy komise musí přepočítat všechny hlasy, vyřadit neplatné a hlavně přepočítat hlasy na mandády. Česká republika je pro volby rozdělena do 14 volebních krajů, které se kryjí s vyššími územně správními celky. Přesný počet mandátů (tedy křesel ve sněmovně), který budou kraje obsazovat se vypočítá až pomocí tzv. republikového mandátového čísla. Nelekejte se složitějšího pojmu, jde vlastně o to, že se sečtou všechny platné hlasy v republice a vydělí se počtem volených poslanců (tedy 200). Výsledkem je pak počet poslanců volených v jednotlivých krajích. V minulých volbách se jejich počet pohyboval od 5 u Karlovarského kraje do 25 v případě hlavního města Prahy. 

Když už víme, kolik mandátů bude rozděleno v rácmi kraje, přichází další krok, kdy přidělíme mandáty jednotlivým stranám v daných krajích. První věcí, která přichází na řadu, je aplikace klausule, o níž většina z nás jistě slyšela – mandát nemohou získat strany, které obdržely méně než 5% hlasů. Pro všechny ostatní strany pak náš volební systém operuje s tzv. d'Hondtovým dělitelem. Při jeho aplikaci se na úrovni každého kraje postupuje tak, že se vezmou počty hlasů pro jednotlivé strany a jsou postupně děleny řadou přirozených čísel 1, 2, 3, 4 atd.

Pro ilustraci si vezmeme například náš nejmenší volební kraj – Karlovarský, kde se při minulých volbách rozdělovalo celkem 5 mandátů. Průběh výpočtu vidíme v tabulce, kdy v závorce je zapsáno pořadí, v jakém byl mandát straně připsán. Tento příklad byl vybrán záměrně, protože ukazuje ještě jednu skutečnost. Ačkoliv máme poměrný systém s 5% klausulí, neznamená to, že strana, která v nějakém kraji překročí tuto hranici, má mandát jistý. Například Strana zelených měla v Karlovarském kraji smůlu – i s 6,71% hlasů vůbec nedosáhla na mandát.