Případ Nagyová: Poul odmítl vypovídat, cítí se hluboce dotčen

Praha - Bývalý vedoucí úřadu vlády Lubomír Poul dnes odmítl v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (nyní Nečasové) vypovídat. Podle advokáta Nagyové Eduarda Bruny se ho prý kauza dotkla, proto svého práva nevypovídat využil. Poul, který byl k výslechu pozván jako svědek, na dotazy novinářů nereagoval. Někdejšího šéfa úřadu vlády policie při červnovém zásahu zadržela, jako jediného z osmi zatčených ho však tehdy neobvinila.

Podle policejních dokumentů mohl Poul vědět o sledování soukromých osob vojenskou rozvědkou. Z ničeho ale obviněn nebyl. Podle advokáta Václava Lásky totiž to, že někdo o trestném činu ví, nemusí být trestné.

"Využil svého práva nevypovídat a prohlásil, že je slušný člověk a že se ho to všechno tak hluboce dotklo, že vypovídat nebude. Víc neřekl," sdělil novinářům Bruna. Podle něho nelze očekávat, že by si Poula policisté k výslechu zvali znovu.

Nagyová, která se po nedávném sňatku s bývalým předsedou vlády jmenuje Nečasová, čelí obvinění z podplacení trojice bývalých poslanců za ODS a zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy tehdejší manželky.

Podle policistů také někdejší šéfka sekretariátu vyvíjela na Nečase nátlak, aby se rozvedl. Loni v listopadu prý zosnovala a usměrňovala nezákonné sledování jeho bývalé manželky Radky. Představitelům Vojenského zpravodajství údajně opatřila její fotografii i adresu. Na sledování se prý bez vědomí ministra obrany domluvila s generály Ondrejem Páleníkem, Milanem Kovandou a plukovníkem Janem Pohůnkem. A právě výslech obviněného Pohůnka policisté naplánovali na čtvrtek.

Letos v březnu pak Nagyová údajně nechala sledovat také svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni z úřadu vlády Alenu Hegrovou. Motivem byla podle policistů snaha zabránit spekulacím novinářů o jejím vztahu s Nečasem.

Kromě toho vyšetřovatelé věří, že využila svého vlivu na Nečase a navedla jej k příslibu úplatku poslancům Petru Tluchořovi, Marku Šnajdrovi a Ivanu Fuksovi.

Poul byl šéfem Úřadu vlády od roku 2010. Před tím byl dlouholetým úředníkem ministerstva průmyslu a obchodu. Z tohoto resortu si ho s sebou pravděpodobně přivedl tehdejší šéfporadce premiéra Nečase, Martin Říman, kterému Poul řídil kancelář.

Rusnokův kabinet také zveřejnil odměny vedoucích pracovníků Úřadu vlády a z tabulek vyplynulo, že Poul si v letech 2011 a 2012 přišel měsíčně na 97 460 korun. Předloni si k tomu připsal odměnu ve výši 1,15 milionu korun a loni to bylo ještě více. K pravidelnému platu inkasoval prémie v celkové výši 1,65 milionu korun.

Související

Vláda

Miliony zabavené při razii v sídle úřadu vlády zůstanou státu, rozhodl soud

Částka 3,5 milionu korun, kterou policie zajistila při razii v červnu 2013 na úřadu vlády, zůstane státu. O peníze se prostřednictvím svých rodičů soudil tehdejší vedoucí úřadu Lubomír Poul, který tvrdil, že šlo o soukromé úspory. Soud loni žalobu zamítl a Poulovi nyní stáhli odvolání, které proti tomuto rozhodnutí podali. Rozsudek je tak pravomocný. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.
Ilustrační foto

3,5 milionu ve vládním trezoru? Rodiče Poula nemají na peníze nárok, rozhodl soud

Rodiče někdejšího vedoucího úřadu vlády Lubomíra Poula nemají nárok na 3,5 milionu korun, které policie zabavila při razii v červnu 2013 v Poulově trezoru. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, podle nějž se žalobcům nepodařilo prokázat tvrzení, že peníze byly a jsou jejich. Verdikt není pravomocný, Poulovi se proti němu mohou odvolat.

Více souvisejících

Lubomír Poul Jana Nagyová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy