Benešová podala stížnost ve prospěch Tykače, jeho stíhání může skončit

Pražský městský soud povolil obnovu v dříve zastaveném řízení vytunelovaných fondů v létě 2012, rozhodnutí loni potvrdily pražský vrchní a Ústavní soud, které zamítly Tykačovy stížnosti. Benešová ale vidí procesní vadu v tom, že soudy nevzaly v úvahu znalecké posudky zpochybňující věrohodnost jednoho ze svědků.

"Jednalo se o takzvané opomenuté důkazy a podle ustálené judikatury, pokud nebylo soudem v řízení o nich rozhodnuto, popřípadě se jimi soud bez adekvátního odůvodnění nezabýval, tak téměř vždy tato vada založí nepřezkoumatelnost, a tedy nezákonnost takového rozhodnutí," uvedla její mluvčí.

"Podstatou stížnosti je fakt, že se soud nezabýval klíčovým důkazem toho, že jediní svědci, kteří v minulosti vystoupili proti Ing. Tykačovi, lhali a zároveň předložili soudu zfalšovaný dokument. Vzhledem k tomu, že dosavadní vyšetřování neprokázalo žádný podíl Ing. Tykače na vytunelování CS Fondů, považují to právní zástupci Ing. Tykače - a nejen oni - za zásadní porušení zákona," sdělil ČTK Tykačův mluvčí Jan Chudomel.

Historie kauzy CS fondů:

Byly původně založeny pro druhou vlnu kuponové privatizace a postupně nashromáždily slušné jmění ve výši přesahující miliardu korun, které bylo investováno do různých akcií. Po čase převzala jejich řízení finanční skupina Motoinvest, jejímž hlavním protagonistou byl Pavel Tykač. Původní akcie byly postupně prodány a majetek byl přeměněn na hotovost.

Motoinvest pak správcovskou společnost prodal záhadné firmě s ruským vlastníkem, a krátce poté byla hotovost ve výši přes miliardu korun použita na nákup prakticky bezcenných akcií společnosti Drůbež Příšovice, které ani nebyly veřejně obchodovatelné. Vlastní transakce byla provedena poměrně složitě přes řadu firem a jenom její přesné popsání zabere desítky stran textu. Byla nepochybně plánována minimálně několik měsíců a koordinovaně provedena.

Převod peněz povolil depozitář fondu, dnes už neexistující Plzeňská banka, kterou ovládala skupina Motoinvest Pavla Tykače. Peníze nejprve šly na konto vedené pražskou pobočkou banky Girocredit, bezprostředně poté byly převedeny do zahraničí, na účty v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku, v USA a na Gibraltaru. Jejich další osud už není přesně znám, uvedl server ceskapozice.cz.

Do České republiky se údajně vrátilo jen asi 150 milionů korun. Podílníci fondů se dodnes domáhají na státu odškodnění. „Odškodněna" byla paradoxně jen kyperská společnost SG Solar Green Limited, která koupila pohledávku proti státu od Plzeňské banky a u soudu pravomocně vysoudila 76 milionů korun.