Slůně v ZOO Ostrava se nevzdává. Jaké má šance? Nové info

Zoo se s překážkami při odchovu mláděte musí potýkat od jeho narození. Slůně nejprve nemělo dostatečně vyvinutý sací reflex, a tak zpočátku nepilo ani náhražku z lahve a hrozilo, že vyhladoví. Pracovníci zoo proto podnikli poměrně riskantní oddělení od samice, která není zvyklá na přímý kontakt s lidmi a mládě nakrmili sondou přímo do žaludku. Pak jej vrátili k matce. Poté co si pracovnici zoo všimli, že slůně olizuje ochranné látkové sítě, nabídli mu pleny napuštěné mlékem. Mládě z nich skutečně začalo cucat a následně začalo pít i z lahve.

V zoo se i přesto nadále snažili přimět slůně, aby začalo pít mateřské mléko. Několikrát se pokusili částečně uspat jeho matku a navést mládě přes bezpečnostní bariéru ke strukům slonice. Tento postup je však riskantní nejen pro ošetřovatele, ale navíc je i velkým rizikem a zátěží pro organismus slonice. Protože by už mateřské mléko v nynější fázi slůně uživit nedokázalo, zoo se rozhodla tyto pokusy o navedení ukončit.

"Intenzita krmení (náhražkou) ani množství mléka se samozřejmě nemění. Pokud bude všechno v pořádku, tak by se ta krmná dávka měla zvyšovat, máme na to několik různých studií a tabulek," řekl ošetřovatel slonů Pavel Zvolánek.

Další osud slůněte je však nejistý

Ze všech statistických informací z takřka celého světa, které dosud zoo získala, totiž vyplývá, že mláďata, která nikdy nepila v dostatečném množství mateřské mléko, se nedožijí dospělosti. Šance, že by se tak stalo u ostravské sloní samičky, je tak velmi minimální. "V podstatě jakýkoliv úspěšný odchov do dospělosti se rovná zázraku. S tím jsme do toho šli, s tím v tom pokračujeme a nic jiného nám nezbývá," řekl Zvolánek. Slůněti se aktuálně daří dobře. Další vývoj však nelze odhadnout.

Podle Zvolánka je ale obrovským přínosem, že slůně zůstává u své matky. Vishesh a celé ostravské sloní skupině to totiž dává šanci, aby se dále vytvářely a upevňovaly rodičovské a sociální vazby mezi slonicemi.

Pracovníci zoo dnes uvedli, že případ ostravského slůněte je velmi složitý, a ne vždy je postup pracovníků zoo zcela chápán laickou veřejností. Lidé zoo například radili, aby slonici podojili a mlékem nakrmili mládě. Tento postup je ale nereálný. Kromě váhy slonice a faktu, že jde o nekontaktní zvíře, by odebrání jednoho litru mléka trvalo asi hodinu. Slůně ho přitom potřebuje denně osm až deset litrů. "Sami se chytáme jakékoliv naděje, čehokoli, co bychom mohli udělat lépe a v podstatě jakákoliv dobře míněná rada, která od lidí přichází, tak už buď byla provedena, nebo je v této situaci nereálná," vysvětlil Zvolánek.

Podle něj péče o sloní mládě není rozhodně otázkou peněz. Například umělá náhražka mléka je finančně velmi náročná. Navíc si zoo nemůže vybírat z žádné široké škály produktů, protože na trhu neexistují. "V současné době se v Evropě vyskytuje jediná tato náhražka, která se dováží z Německa," řekl Zvolánek.

Zoo chce návštěvníkům dosud uzavřený pavilon slonů v následujících dnech v nepravidelných intervalech zpřístupnit. Doba i délka jeho otevření však bude záviset na aktuálním dění. V případě, že by sloni jevili jakékoliv známky nervozity, pavilon bude znovu dočasně uzavřen.