Koho zvolí Češi do europarlamentu? ČT chystá několik debat

Předvolební debaty se uskuteční 30. dubna v Ostravě, 7. května v Brně a o týden později v Praze, jejich moderátorem bude Václav Moravec. Všechny budou věnovány fungování evropských institucí a zároveň vybranému tématu jako sociální politika, zemědělství a kvalita potravin nebo přerozdělování peněz.

V každé debatě se objeví čtyři lídři kandidujících stran a hnutí, vybraní podle takzvaného volebního potenciálu zjištěného v předvolebním výzkumu. ČT rovněž zohlední tradici, velikost členské základny i významnost zastoupení v Parlamentu, u nových subjektů například i volební podporu.

Do pořadu Události, komentáře zavítají lídři kandidátek poprvé 28. dubna. Na programu budou také desetiminutové rozhovory, a to jako součást odpoledního kontinuálního vysílání zpravodajské ČT24. Zástupci všech kandidujících subjektů od 19. dubna budou rovněž vystupovat v pořadu Politické spektrum. Samostatným pořadem má být potom předvolební debata vysílaná 22. května z Bruselu, v níž vystoupí klíčoví nepolitičtí zástupci v bruselské administrativě.Při předvolebním a volebním vysílání ČT využije sociologický výzkum, který v dubnu provedou agentury Median a STEM/MARK. Rozhodující ukazatel, volební potenciál, odhaduje, kolik procent hlasů by strana mohla hypoteticky získat v době sběru dat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří zvažují její volbu a chtějí volit. Podle vedoucí výzkumu programu a auditoria ČT Renaty Týmové se tento ukazatel osvědčil již při vysílání před loňskými parlamentními volbami. 

Od vstupu České republiky do Evropské unie proběhnou v pořadí již třetí volby do Evropského parlamentu. Doposud eurovolby nepřilákaly k urnám více než 29 % českých voličů a vyhlídky pro letošní rok nejsou o moc lepší, informuje EurActiv.cz.

Čeští politici se v názorech na důvody nízké volební účasti různí. Podle europoslance Milana Cabrnocha (ODS) je výsledkem minimálního zájmu české veřejnosti o dění v EU „naprosté selhání sdělovacích prostředků, především pak těch veřejnoprávních".

Jak dodal senátor Miroslav Krejča (bezpartijní), za nízkou volební účast mohou kromě médií i politici, kteří se činnosti orgánů EU přímo či nepřímo věnují, především pak europoslanci. „Co během svého mandátu pro ČR udělali? Zná těch 22 vyvolených vůbec veřejnost?," zamýšlí se Krejča a dodává, že i v tomto samozřejmě existují světlé výjimky.

Podle dalšch je chyba na straně politických stran. Jak řekla EurActivu europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), k urnám by mohl české občany přivést zájem stran o samotnou problematiku. „Neméně důležitá je pak kvalitní, nelživá a euromýty vyvracející kampaň kandidujících politických stran," dodává.

I poslanec Zdeněk Besta (ČSSD) vidí nedostatek v přístupu politických stran. „Jde o to, aby lídři jednotlivých stran či hnutí jednoduše a srozumitelně vysvětlili voličům výhody, možná i nevýhody evropské integrace tak, aby se sami voliči mohli rozhodnout, zda k volbám jít či nikoliv," prohlásil.