Babišovo ANO by vyhrálo eurovolby. ODS na hraně, Úsvit propadá

Jako první věc šetření zjišťovalo, zda lidé o nadcházejících volbách do EP již slyšeli. Z odpovědí respondentů vyplývá, že 63 % z nich již o nadcházejících volbách do EP slyšelo, 37 % dotázaných naopak uvedlo, že nikoli. Před volbami do EP v roce 2009, kdy byla v rámci květnového šetření zhruba měsíc před jejich konáním pokládána stejná otázka, byl podíl těch, kdo o nadcházejících volbách podle svých slov již slyšeli, o 10 procentních bodů vyšší (73 %).

Podrobnější analýza přitom ukázala, že o nadcházejících volbách častěji slyšeli muži (67 %), lidé od 60 let výše (70 %), absolventi vysokých škol (86 %), ti, kteří se na pravolevé škále politické orientace sami řadí jednoznačně na pravici (73 %), potenciální voliči TOP 09 (79 %), ODS (79 %), ČSSD (73 %) či ANO (73 %), účastníci posledních voleb do EP v roce 2009 (89 %) a ti, kdo se o volby do EP podle svého vyjádření zajímají (89 %), ale v menší míře rovněž i ti, kdo se o tyto volby „spíše nezajímají" (70 %).

Naopak méně často o nich slyšely ženy (59 %), mladí lidé ve věku do 29 let (54 %), dotázaní se základním vzděláním (48 %), ti, kdo životní úroveň své domácnosti hodnotí jako špatnou (54 %), obyvatelé Olomouckého kraje (45 %), studenti a učni (47 %), nezaměstnaní (33 %), nekvalifikovaní dělníci (45 %), ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace sami zařazují do středu (53 %) nebo kdo se nedokážou v tomto ohledu zařadit (28 %), nevoliči bez preferované strany pro případné volby do PS (42 %), respondenti, kteří se minulých voleb do EP nezúčastnili (54 %) nebo tehdy neměli volební právo (45 %), a dotázaní, kteří se podle vlastního vyjádření o volby do EP „rozhodně nezajímají", píše server Soc.cas.cz.

Relativně největší podporu mezi dotázanými, kteří deklarovali svou ochotu zúčastnit se voleb do EP, mají ANO (24 %) a ČSSD (23 %), za nimiž s poměrně velkým odstupem následuje KSČM (11 %), TOP 09 (10 %), ODS (6 %) a KDU-ČSL (5 %). Už pod pětiprocentní hranicí, avšak statisticky stále v jejím dosahu, se pohybují preference Strany zelených a Úsvitu přímé demokracie (obě 3 %). Jiné strany se statisticky významným způsobem v šetření neobjevily.

Třetina (33 %) dotázaných považuje za důležitější pro své rozhodnutí to, jaké osobnosti kandidují bez ohledu na stranu. O málo více než čtvrtina (27 %) pro svou volbu za důležitější faktor považuje kandidující stranu s tím, že konkrétní kandidáti jsou méně podstatní, a bezmála dvě pětiny (38 %) považují obě věci za stejně důležité.

Pokud jde o to, jaká témata budou hrát důležitější roli při jejich rozhodování o volbě strany, z údajů zachycených v grafu 5 plyne, že v tomto směru jasně převažují domácí témata, která vyzdvihují více než dvě pětiny (42 %) voličů, nad tématy spojenými s EU, jež upřednostňuje desetina (10 %) deklarovaných účastníků květnových voleb do EP, i když pro relativně největší část blížící se polovině (48 %) je obojí stejně významné.