Čech ze závěje dělal na obří kauze? Klausova amnestie případ asi stopne

Praha - Loňská amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause zřejmě zastaví kauzu podvodu se škodou půl miliardy korun a 50.000 poškozenými. Informaci deníku Právo o chystaném zastavení trestního stíhání dnes ČTK potvrdila mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Kauza z 90. let se podle mluvčí týká vzájemně propojených firem ze skupiny Delta. Čtveřice obviněných údajně nabízela klientům lukrativní zhodnocení vložených peněz nebo cenných papírů, ačkoliv věděla, že závazek nebude schopna splnit.

"Věděli, že nebudou schopni nabízené zhodnocení realizovat," sdělila Právu v těchto dnech mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Jak napsalo dnešní Právo, případ může souviset s českým znalcem trpícím ztrátou paměti, který byl nalezen v Norsku. Řada indicií údajně nasvědčuje tomu, že tento muž pracoval právě na případu Delty. Michal P. prohlásil, že pracoval jako znalec v případu z 90. let s odhadovanou škodou půl miliardy,

Psali jsme: Ano, dlužím 400 tisíc. Ale nic platit nebudu, vysmál se věřitelům Čech z Norska Potvrzeno: Čech s amnézií nalezený v Norsku pracoval na ministerstvu vnitra  

Vyšetřovatelé případ rozdělili na dvě části. První z nich se zhruba patnácti stovkami poškozených předali v prosinci 2012 pražskému městskému soudu. Ten však kauzu musel vzhledem k amnestii o několik týdnů později zastavil. 

Druhá, rozsáhlejší část kauzy se týká zhruba 49.000 poškozených. I ona podle Zenklové směřuje k zastavení na základě amnestie. "Vyloučená část, v níž je asi 49 tisíc poškozených, tak tam to směřuje k zastavení na základě amnestie také. Jen je velmi náročné administrativně to zvládnout," řekla Právu Zenklová.

Převážná většina zastavených trestních stíhání trvala podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přes osm let proto, že stíhání byla dlouhodobě přerušena kvůli nepřítomnosti obviněného, přičemž v těchto starších případech nebylo obviněného možno stíhat v jeho nepřítomnosti jako uprchlého. Zhruba třetina zastavených trestních stíhání se týká závažnějších trestných činů, u kterých horní hranice trestní sazby převyšuje pět let.

"Státní zástupce podal v únoru proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost. V březnu rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že usnesení Městského soudu v Praze o zastavení trestního stíhání potvrdil," uvedla mluvčí městského soudu Markéta Puci.

Téměř polovina (48 procent) zastavených trestních stíhání se týkala majetkové trestné činnosti, tedy například krádeží nebo zpronevěr. Následují hospodářské trestné činy (13 procent) jako například neoprávněné podnikání a trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (13 procent), které zahrnují mimo jiné zneužití pravomoci úřední osoby nebo přijetí úplatku.

V 11 procentech případů se zastavená trestní stíhání týkala trestných činů proti svobodě, mezi něž řadí trestní zákoník třeba vydírání, loupež nebo omezování osobní svobody, uvedl server iHned.cz.

Související

Pavel Blažek

Ministr Blažek prozradil, jestli Zeman plánuje vyhlásit amnestii

V současné době se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nepřipravuje amnestie ke konci mandátu prezidenta Miloše Zemana. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V polovině prosince uvedl i sám prezident, že amnestii do konce svého mandátu nevyhlásí. K vyhlášení amnestie na rozdíl od prezidentské milosti by potřeboval spolupodepsání premiérem.
Miloš Zeman

Zeman neplánuje napodobit Klause, amnestii nechystá

Prezident Miloš Zeman dnes jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka

Více souvisejících

amnestie ,  soudy ,  norsko

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy