Údajné pletichy v hřebčíně Kladruby? Za rok se nevyšetřilo prakticky nic

"Stále probíhá vyšetřování a termín jeho skončení není možné v tuto chvíli stanovit," sdělil ČTK Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Mezi obviněnými jsou manažeři stavebních firem Enteria, Geosan Group, Strabag nebo Metrostav. Policie ani státní zastupitelství jména obviněných nezveřejnily. Jisté je, že obvinění čelí šéf představenstva stavební skupiny Enteria Libor Joska, což již dříve potvrdil jeho spolupracovník z firem Enteria a Chládek a Tintěra Ondřej Chládek. Další obviněnou je Simona Voňková, dřívější zastupující ředitelka hřebčína.

Podle některých médií byli zadrženi také Petr Pejcha, generální ředitel firmy Chládek a Tintěra, která patří do konsorcia Enteria, jeho náměstek Martin Havelka nebo obchodní ředitel společnosti Geosan Group Martin Fischer. Osm lidí poslal soud po zadržení do vazby, po více než třech týdnech z ní však byli propuštěni.

"Za ten rok se fakticky nic neudálo. Ani já ani ostatní jsme nebyli ani u výslechu, což napovídá tomu, že všechno byl jen planý poplach. Policie zřejmě studuje zabavené materiály," řekl ČTK Joska.

U zrodu stál Rudolf II.

Roku 1560 Jaroslav z Pernštejna prodal královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Roku 1579 nechal císař Rudolf II povýšit původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín. Tento rok se zapsal do historie jako oficiální založení hřebčína. Pro svůj častý pobyt zde si nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství.

Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna.

Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722 na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Zámku se nevyhnul ani velký požár, který poničil zámek, kostel i stáje. Za Josefa II. byl ale celý zámecký areál obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje, uvedl server nhkladruby.cz.

Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918.