Syn (†6) krutě umíral bez inzulínu, soud vynesl nad matkou verdikt

Předseda senátu hradeckého soudu Luboš Sovák dnes řekl, že oba obžalovaní věděli, jak je třeba nemoc chlapce léčit. "Místo toho léčbu inzulínem vypustili, přitom věděli, jaké to může mít následky," řekl Sovák. Podle soudu obžalovaní ani poté, co viděli problémy, které chlapci vysazení inzulínu způsobuje, nenavštívili lékaře a nevyhledali odbornou pomoc.

Podle spisu partneři v rozporu s pokyny lékařů snižovali a postupně vysadili dávky inzulínu. Chlapec zemřel na následky oběhového selhání při hyperglykemickém komatu. Před smrtí trpěl únavou, zvracením a krutými bolestmi břicha, na které obžalovaní nereagovali přivoláním lékařské pomoci.

"Hyperglykemie, kvůli níž selhávaly orgány, přináší kruté bolesti a je spjatá se stavem, který by obtížně snášel dospělý, natož šestileté dítě," řekla dnes novinářům státní zástupkyně Lucie Žabková.

Psali jsme: Může se stát i vám: Diabetik dostal na ulici křeče, nikdo mu nepomohl  

Význam inzulinu se nezmenšil ani po 90 letech od jeho objevení. Právě naopak, počet osob trpících cukrovkou totiž stále roste. Podávání inzulinu je základním kamenem léčby, i když jinak se mnohé změnilo. Pacienti už nedostávají zvířecí inzulin, ale přesnou kopii lidského inzulinu, vyráběnou geneticky modifikovanými bakteriemi. Vyrábí se také inzulin v různých "variantách", které se mohou lišit například délkou působení, uvedl technet.cz.

Glykémie, tedy hladina glukózy v krvi, je jedním z důležitých ukazatelů stavu pacienta. Je velmi přísně hormonálně regulována pomocí inzulinu a glukagonu produkované slinivkou břišní. Inzulin pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi a glukagon ji naopak zvyšuje. Pokud je tato rovnováha narušena, dochází k hyperglykémii (hodnoty nad 5,8mmol/l) nebo hypoglykémii (hodnoty pod 3,3mmol/l). K těmto stavům dochází běžně i u zdravých lidí.

K hyperglykémii dochází vždy okamžitě po jídle (tzv. postprandiální hyperglykémie), kdy tělo přijme velké množství cukrů najednou a inzulin ho postupně ukládá do buněk. Pokud je funkce inzulinu narušena (diabetes mellitus II. typu), nebo se dokonce nevytváří, jako je tomu např. u cukrovky prvního typu (diabetes mellitus I. typu), je nutné, aby byl inzulin do těla vpravován v injekční formě. Je však nutné podat přesné množství inzulinu. Velké množství může způsobit až hypoglykemické kóma, naopak malé množství může vést k hyperglykemickému kóma. Oba stavy jsou život ohrožující situace. Každá z nich se řeší jiným způsobem. Špatná volba záchrany může zapříčinit i smrt člověka.

Hlavními příznaky hyperglykémie jsou žízeň, nauzea až zvracení, bolesti břicha, časté močení, dehydratace, nejasné vidění, hluboké rychlé (Kussmaulovo) dýchání, acetonový zápach z úst, nízký krevní tlak (hypotenze), podrážděnost, únava, spavost až letargie.