Úbytek obyvatel Česka je smazán, pomohli hlavně cizinci

Úbytek obyvatel v prvních třech měsících roku zaznamenalo sedm regionů a zbývajících sedm přírůstek. O nejvíce lidí, 1147, přišel Moravskoslezský kraj, a to hlavně kvůli stěhování, více lidí tam také zemřelo, než se narodilo.

Naproti tomu Praha hlavně díky přistěhovalcům získala mezi kraji nejvíce nových obyvatel. Za první tři měsíce roku metropoli přibylo přes čtyři tisíce občanů a po Středočeském kraji zůstává druhým nejlidnatějším krajem v ČR.

V Libereckém, Pardubickém a Jihomoravském kraji se o zvýšení počtu obyvatel zasloužil spíše přirozený přírůstek než přistěhovalectví. Na jihu Moravy přitom trvale přibývá lidí od roku 2003.

Opačný vývoj zaznamenaly spolu s Moravskoslezským krajem i kraje Zlínský, Olomoucký, Ústecký a Karlovarský. Obyvatel tam ubylo nejen kvůli vyššímu vystěhovávání z regionu, ale i kvůli vyššímu počtu úmrtí než narození.

Meziročně se výrazně zvýšil počet lidí, kteří se do republiky přistěhovali. V roce 2013 to bylo 7928 osob, tedy téměř o polovinu méně než letos. Nejvíce bylo mezi přistěhovalými Ukrajinců a Rusů, třetí nejpočetnější skupinou byli Slováci.

Největší demografickou hrozbou není imigrace, ale stárnutí populace. "Nárůst populace nevyřeší problém stárnutí," řekl profesor demografie David Coleman z university v Oxfordu. Stárnutí neúměrně napíná sociální systémy a snižuje ekonomický růst. Pouhá migrace obyvatel tento problém nemůže vyřešit, uvedl euroskop.cz.

Člen komise o migraci Rady Evropy David Little se zabýval lingvistickým aspektem integrace. Touto optikou vnímá tři základní výzvy - v prvé řadě schopnost imigrantů komunikovat v jazyce hostící země. Bez jeho znalosti je integrace přinejlepším částečná a omezená. Na druhou stranu mnozí imigranti namítají, jaký má smysl učit se jazyk, když s nimi nikdo nechce mluvit. Majoritní část společnosti by tedy měla být ochotna umožnit integraci, nikoliv ji stát v cestě.

Podle profesora Littlea z Dublinské university je třetí výzvou, zřejmě i nejtěžší, naučit se vnímat integraci jako dvousměrný proces. Domácí obyvatelé by měli být ochotni učit se základy jazyka početných skupin imigrantů, respektovat a v omezené míře i příjmat, jejich kulturu.

Podle Stanislava Broučka, který působí Etnologickém ústavu Akademie věd České republiky, je receptem na úspěšnou a úplnou integraci, nalezení modelu, kdy dochází k maximálnímu kontaktu s většinovou společností a zároveň udržení základů vlastní kultury. Brouček upozornil, že proces integrace není přirozený a trvá dlouho, rovněž záleží na schopnostech jedince. Vhodné podmínky soužití komunit musí být doprovázeny vůlí imigranta integrovat se. Tento rozpor je zřejmý na vietnamské komunitě v ČR. Politika státních orgánů cílí na integraci, zatímco příchozí na kvantitu a remitenci - podporu příbuzných ve Vietnamu.