Policie vyšetřuje výbuch v Havířově, ze sebevraždy je obecné ohrožení

Policisté tak stále netuší, co přesně se v domě stalo. Je zřejmé, že explodoval plyn. Podle jedné verze se muž pokusil spáchat sebevraždu. Podle jiné jen usnul, když si vařil kávu. "Žádnou z možností nemůžeme vyvrátit, dokud zraněného nevyslechneme," řekla mluvčí.

Sedmačtyřicetiletý muž je v péči lékařů popáleninového centra ostravské fakultní nemocnice. Utrpěl popáleniny na hlavě, krku, rukou a zádech. Jeho stav je stabilizovaný, je při vědomí, informoval dnes ČTK mluvčí nemocnice Tomáš Oborný. Podle něj bude brzy přeložen z jednotky intenzevní péče na standardní pokoj.

Majitel nemovitosti, společnost RPG Byty, nyní čeká na závěrečnou zprávu statika. Dům prohlédl a dovolil většině obyvatel, aby se do svých domovů vrátila. Neobývatelné jsou nyní jen dva byty v nejvyšším patře - jeden, kde nastal výbuch, a sousední.

Zatímco v nejnižším věku jsou sebevražedná jednání převážně důsledkem zkratkovitého jednání spojeného s emocemi, ve vyšším věku převládají uvážené, bilanční sebevraždy, často motivované somatickou či psychickou nemocí. Podíl sebevražd v důsledku duševního onemocnění u mužů dosahuje nejvyššího podílu (zhruba 35 % sebevražd se zjištěným motivem) ve věku mezi 40-70 lety a je zde nejčastější příčinou sebevraždy, po 70. roce věku jeho podíl klesá s tím, jak rostou na významu somatická onemocnění. Ta se ve věku 70 let a více podílejí na více než 56 % všech dokonaných sebevražd mužů (se zjištěným motivem).

Ve věku 20-40 let naopak dominují sebevraždy motivované rodinnými problémy, relativně četné jsou i problémy pracovní a existenční, vztahové a sexuální.

Mezi muži a ženami existují rozdíly v motivaci sebevražedného jednání, která pak následně ovlivňuje volbu způsobu provedení a úspěšnost sebevražedného aktu. Sebevražedné jednání (sebevražedné pokusy a dokonané sebevraždy) je u žen častější než u mužů, dokonaná sebevražednost je však u mužů vyšší než u žen. Ženy volí méně letální metody, méně často tedy své jednání dokonají, u mužů je tomu opačně. Lze však rovněž předpokládat, že u žen je sebevražedné jednání častěji demonstrativní a není motivováno reálným úmyslem zemřít.

O rozdílné motivaci sebevražedného jednání mužů a žen zčásti vypovídá struktura sebevražd podle motivu. Ta ukazuje, že u žen jsou duševní poruchy častěji motivem sebevražedného jednání (38 % ze sebevražd se zjištěným motivem) než u mužů (18,5 %). U mužů je naopak vyšší podíl sebevražd z důvodů rodinných problémů a konfliktů (včetně problémů pracovních, školních, existenčních). Podílely se u nich na 27 % sebevražd se zjištěným motivem, zatímco u žen to bylo pouze 14 %. Nejvýraznější převaha mužů je však zřejmá u relativně málo zastoupeného motivu „obavy z trestního stíhání", který je u nich zastoupen 2,3 %, tj. téměř 4,5 krát častěji než u žen. Určitý rozdíl existuje i v podílu sebevražd s nezjištěným motivem, ten je u mužů (28 %) vyšší než u žen (23 %), píše server demografie.info.