Kardiaci, míříte na dovolenou? Lékař upozorňuje na možná rizika

"Sluneční záření ovlivňuje účinnou látku amiodarone, která se užívá na léčbu srdečních arytmií. Tzv. letní dieta, kdy ve stravě je vyšší množství zeleniny, zase mění účinky preparátů s warfarinem, který se podává proti tvorbě krevních sraženin," upřesnil primář.

Kdo dovolenou teprve plánuje, měl by zvolit až zářijový termín, vhodné období od konce května do poloviny června už letos promeškali. Podobně jako zdraví lidé by i kardiaci neměli pobývat na slunci v poledních hodinách a měli by používat kvalitní krémy s vyšším ochranným faktorem. Měli by počítat s tím, že se unaví rychleji než zdraví lidé. Při delší cestě autobusem či letadlem by měli zařadit cvičení dolních končetin k prevenci žilní trombózy.

Sportovní aktivity měly být přiměřené zdravotnímu stavu. Vhodná je turistika, kondiční běh, jízda na kole, ale ne v extrémním terénu. Doporučeno je rekreační plavání a kondiční cvičení. Člověk po infarktu by měl znát, jako maximální tepovou frekvenci si může dovolit, což zjistí u lékaře pomocí zátěžového testu. Jeho cílová tepová frekvence by při sportu neměla přesáhnout 70 až 75 procent této maximální hodnoty. Určitě by se měl pacient vyvarovat adrenalinových sportů.

V horkém počasí a při zátěži by měl vypít za den alespoň tři až čtyři litry tekutin. Vhodné je střídat čistou vodu, ovocné čaje a různé minerálky.

Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje.

TeplotaNejohroženější skupinou jsou kardiaci a lidé, kteří mají problémy s oběhovým systémem. Například lidé s nízkým tlakem špatně horké počasí snášejí a jsou aktivnější, jakmile se ochladí. U pacientů s hypertenzí je tomu naopak. Při prudkém ochlazení se zužujou cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů. V krajním případě může dojít až k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Chladno a vlhko škodí revmatikům, stejně jako lidem s psychickým onemocněním, informuje zijemenaplno.cz.

TlakObecně se dá říci, že nejpříznivější pro nás je tlaková výše, která přináší pěkné počasí bez větru. Tlaková níže, která je provázena poklesem teplot a dešti, naopak mnoha lidem zdravotní problémy zhoršuje. Za nižšího atmosférického tlaku se krevní tlak zvýší. Proto nejčastěji na změny reagují opět kardiaci a lidé s oběhovými potížemi. Prudký pokles tlaku před bouřkou může vyvolat například změny srdečního rytmu, v horším případě vést až k infarktu. Řada lidí trpí před bouřkou silnými migrénami.

Oblačnost, vítrZamračené počasí, vlhko, nízké teploty, velmi ovlivňují také psychiku. Citliví lidé mohou trpět nervozitou, podrážděností, upadnout do depresí, nespavosti a trpět následnou trvalou únavou. Statisticky je prokázáno, že v měsících, kdy podobné počasí přetrvává celé týdny, stoupá i počet sebevražd. Bolesti v kloubech, zhoršení zánětlivých procesů v těle, dýchací problémy jsou další následky „psího" počasí. Většinou jde totiž ruku v ruce se zhoršením rozptylových podmínek, a tak se na zdraví negativně podepisují i škodliviny v ovzduší.