Plzeň - Katedrála svatého Víta v Praze bude mít od října vyhřívané lavice. V ČR se jedná o novinku, dosud byly kostely vytápěné teplou vodou, spirálami pod sedadly nebo panely v lavicích.
"S vytápěnými koberečky už jsem se setkal i v České republice. S ohledem, že je to nová technologie, to zatím není tak časté. Vytápění sakrálních prostor je novodobá věc z konce minulého století," řekl děkan svatovítské kapituly Ondřej Pávek.
Applycon už svým systémem vybavil kostel sv. Prokopa v Letinech na Plzeňsku. Podle spolumajitele firmy dodávající sedáky Milana Baxy o něj mají zájem církve i obce z ČR, Německa a Rakouska. "Je to s velkou pokorou přijatá zakázka největšího významu, kterou bychom mohli v republice získat. Chceme ji perfektně udělat a pomocí ní dále expandovat," řekl.
Pod potahovou látkou bude netkaná textilie, tedy flís nebo vatelín, pak vlastní topná textilie, tedy prodyšná tkanina, do níž jsou vetkané topné drátky; firma ji nakupuje v Německu. Následuje pružná látka, polyuretanová nebo polyamidová pěna, a vespod je ještě speciální tepelná izolace a protiskluzová polyuretanová síť.
Příprava zakázky včetně testů pro Prahu trvala půl roku. "Práce v chrámu začnou 15. září a dokončené budou 15. října," uvedl Baxa. Firma vyrobí 190 metrů sedáků, na něž se vejde 380 věřících. Materiály jsou odolné proti oděru a zajišťují stálou barevnost, což výrobce garantuje pět let. Sedák odolává mechanickému namáhání a lze ho prát.
Související
Česko dalo sbohem Karlu Schwarzenbergovi. Odešla velká osobnost moderních dějin, řekl Pavel
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě proběhla zádušní mše v rámci posledního rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, který zemřel 12. listopadu ve věku 85 let. Šlechtic a příslušník české větve rodu Schwarzenbergů se po sametové revoluci angažoval v politice, několik let šéfoval české diplomacii.
S Karlem Schwarzenbergem se Česko rozloučí 9. prosince v katedrále sv. Víta
Poslední rozloučení s knížetem Karlem Schwarzenbergem proběhne v sobotu 9. prosince v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Exministr zahraničí a významný polistopadový politik zemřel o uplynulém víkendu ve věku 85 let.
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Plán von der Leyenové, který měl přinést miliardy do evropského rozpočtu, zkolaboval dříve než začal
Ambiciózní plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, který měl přinést miliardy eur do evropského rozpočtu skrze novou daň z obratu firem, čelí tvrdé realitě: téměř jednotnému odporu napříč členskými státy i Evropským parlamentem.
před 49 minutami
Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám
Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.
před 2 hodinami
Na tropické počasí si ještě počkáme. Příští týden budou třicítky spíše vzácností
I příští týden budou tropy spíše sporadické. Podle ČHMÚ.cz se objeví jen výjimečně.
Aktualizováno před 8 hodinami
OBRAZEM: Start MotoGP ve velkém stylu. Jezdci ovládli zaplněné centrum Brna
Brno po pěti letech ožilo Grand Prix MotoGP. Na Náměstí Svobody se před víkendem představili jezdci a tisíce fanoušků si užilo doprovodný program i autogramiádu. Město se proměnilo v motoristický a očekává se až 200 tisíc lidí na celý víkend.
včera
Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.
včera
Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná
Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.
včera
Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv
Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a blízký spojenec Vladimira Putina, opět rozvířil vody světové diplomacie svými výbušnými výroky. Ve svém nejnovějším projevu prohlásil, že třetí světová válka podle něj už fakticky začala — a Rusko by mělo preventivně zaútočit na Západ.
včera
Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR
Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.
včera
Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky
Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
včera
EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům
Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Poplach na pražském letišti: Evakuace kvůli podezřelému zavazadlu, zasahoval pyrotechnik i zásahovka
Na Terminálu 2 pražského letiště bylo ve čtvrtek dočasně přerušeno odbavování cestujících kvůli podezřelému zavazadlu, ke kterému se nikdo nehlásil. Na místě operovala policie i pyrotechnik, podle informací serveru EuroZprávy.cz se na letišti pohybovala i zásahová jednotka.
včera
Kyjev má přednost. Švýcarsko kvůli Ukrajině objednané Patrioty zatím nedostane
Švýcarské ministerstvo obrany oznámilo, že ho americké ministerstvo zahraničí informovalo o zpoždění dodávek protiraketových systémů Patriot. Důvodem je rozhodnutí Spojených států upřednostnit dodávky těm zemím, které aktuálně čelí přímému ohrožení – tedy především Ukrajině.
včera
Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti
Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie.
včera
Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.
včera
Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu
V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.
včera
Maláčová a Zaorálek si podřezali větev? Sociální demokraté budou ve volbách kandidovat s komunisty
Po intenzivních jednáních došlo k uzavření Memoranda o spolupráci mezi levicovým vlasteneckým hnutím STAČILO! a sociální demokracií. Tato dohoda znamená, že hnutí SOCDEM Jany Maláčové a prvního místopředsedy Lubomíra Zaorálka se připojuje k hnutí STAČILO!. Oba tak budou na společné kandidátce s KSČM, SD-SN a ČSNS.
včera
Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu
Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.
včera
Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny
Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy.
včera
NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf
NATO intenzivně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Potvrdil to nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Alexus Grynkewich, který zároveň varoval, že Rusko představuje trvalou hrozbu pro bezpečnost Evropy – i pokud by válka na Ukrajině skončila mírovým urovnáním.
včera
Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
Start vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ve výši 1,8 bilionu eur skončil fiaskem, které odhalilo rostoucí kritiku uvnitř Komise a oslabilo politickou pozici její šéfky Ursuly von der Leyenové. Její centralizovaný styl řízení vyvolal otevřený odpor uvnitř kolegia komisařů i u poslanců Evropského parlamentu.
Zdroj: Libor Novák