Bělorus se podle soudu aktivně nezapojil do bojů na Ukrajině, dostal mírnější trest

Za teroristický útok hrozilo Bělorusovi, který dlouhodobě žije v Praze, 12 až 20 let vězení, za účast na organizované skupině může být odsouzen maximálně na deset let.

"Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o vině obžalovaného, avšak nespokojil se s právní kvalifikací a popisem skutku uvedeným v obžalobě," uvedla soudkyně Lenka Cihlářová. Podle ní se neprokázalo, že by Fadějev bojoval proti ukrajinské armádě, stejně tak obžaloba nedokázala, že by na Ukrajinu vycestoval s úmyslem poškodit ústavní zřízení Ukrajiny. Fadějev podle soudkyně vykonával maximálně pomocné práce, jako například hlídkování.

Cihlářová uvedla, že z důkazů naopak vyplynulo, že se podílel na činnosti organizované zločinecké skupiny. Vysvětlila, že muže potrestala podle trestního zákoníku platného do konce ledna 2017, protože je pro obžalovaného příznivější. Kdyby byl odsouzen za současných podmínek, byl by potrestán za účast na teroristické skupině, kde je trestní sazba od tří do 12 let.

Muž, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se podle obžaloby zapojil do konfliktu "v úmyslu aktivně podpořit separatistické skupiny na východě Ukrajiny, které usilují o odtržení od Ukrajiny a vytvoření samostatného státního útvaru, tzv. Doněcké lidové republiky". Státní zástupce tvrdí, že Fadějev vycestoval opakovaně, a to od října 2014 do května 2016. Podle obžaloby se muž nechal vyzbrojit a podílel se na různých vojenských úkolech v řadách tzv. "Republikánské gardy Doněcké lidové republiky".

Bělorus uvedl, že se přímo do bojů nezapojil, zúčastnil se pomocných aktivit. Ze zbraně, kterou od separatistů dostal, střílel podle svých slov jen ve výcvikovém středisku na střelnici. Nevěděl prý také, že tzv. Doněcká lidová republika byla vyhlášena v rozporu s Ukrajinskou ústavou. Stejně tak se nezajímal o to, kdo činnost gardy financuje.

Podle soudkyně pro obhajobu Fadějeva svědčila videa, která obžalovaný zveřejňoval na svém facebookovém profilu. Na nich byli vidět muži střílející ze zbraní, podle Fadějeva šlo ale o videa ze cvičiště. Cihlářová mimo jiné řekla, že pokud by videa pocházela skutečně z bojů, jak tvrdila obžaloba, nebyli by na nich zachycení muži v tak bezstarostné náladě. V první linii bojů by také podle ní obžalovaný pravděpodobně neměl čas videa natáčet.

Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům. Z terorismu byl kvůli účasti v bojích na Ukrajině v minulosti obžalován i bývalý český voják Erik Eštu, soudy ho však nakonec potrestaly za službu v cizích ozbrojených silách podmíněným trestem. Fadějevův obhájce u soudu dříve uvedl, že tato právní kvalifikace u jeho klienta nepřipadá v úvahu, protože není občanem České republiky. Proti rozsudku se Fadějev odvolal, stejně učinil i státní zástupce, který pro něj žádal 15 let vězení.

Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné Ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14.000 obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.