Krejčířův správce Zagora neuspěl s žádostí o čtvrtmilionové odškodné

Policie Zagoru obvinila v roce 2005, kdy Krejčíř uprchl do zahraničí. Pravomocný odsuzující verdikt si správce vyslechl o 13 let později.

Obvodní soud pro Prahu 2 dal v lednu Zagorově žalobě proti ministerstvu spravedlnosti částečně zapravdu - konstatoval, že v trestním řízení u Městského soudu v Praze došlo k průtahům, a tím i k porušení Zagorova práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Požadavku na zaplacení 250.000 korun ale soud nevyhověl a odvolací senát se nyní s tímto rozhodnutím ztotožnil.

Zagora v žalobě kritizoval, že orgány činné v trestním řízení nesourodě projednávaly řadu nesouvisejících věcí, přičemž Zagory se týkala jen jedna z nich. Vadila mu zejména prodleva mezi ukončením vyšetřování a podáním obžaloby a také to, že pražskému městskému soudu trvalo vyhotovení písemného rozsudku rok a tři měsíce.

Zagora byl odsouzen ve stejném procesu, v němž dostal Krejčíř patnáctiletý trest vězení za pokus o vytunelování Čepra, za přípravu vraždy celníka a za další činy. Soudy Zagoru označily za Krejčířovu "pravou ruku". Podle nich předával v letech 2002 až 2005 ostatním členům gangu podnikatelovy pokyny a rovněž se podílel na padělání korun i švýcarských franků, které chtěl Krejčíř udat jako pravé a podvést tak stát o stovky milionů.

Před trestním soudem Zagora svou roli bagatelizoval. Hájil se tím, že pouze plnil úkoly svého nadřízeného a neznal souvislosti.