Lidí se spořením na penzi mírně ubylo, uvedlo ministerstvo

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,881 milionu lidí. To bylo o 107.000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,544 milionu lidí, o 92.000 více než v prosinci 2021, ukazují data.

Za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst o jednu korunu).

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v pololetí dosáhl 20,2 miliardy Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o osm korun na 788 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl o 14 Kč na 767 Kč. V případě účastníka doplňkového penzijního spoření setrvala na hodnotě 829 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že stavební a penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Možné snížení či úplné zrušení příspěvku ke stavebnímu spoření, který nyní činí maximálně 2000 korun ročně, připustil v minulou neděli v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se snahou hledat úspory ve státním rozpočtu na příští rok.

Související

Senioři, ilustrační fotografie. Komentář

Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější

Většina z vás, laskavých čtenářů, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že opozice v parlamentu je tu hlavně od toho, aby kritizovala vládnoucí sestavu. Děj se, co děj. No, budiž. Když se ale člověk zamyslí nad tím, co ti lidé dneska většinou vládě vyčítají, rychle zjistí, že po ní chtějí perpetuum mobile. A to přece neexistuje. Opozice totiž kritizuje vládu za to, že nepřidává penzistům, jindy jí ale zase peskuje za to, že nedělá nic s dluhy (přitom chce přidávat ještě více na důchodech) a pak kritizuje za to, že se vláda prý jen asociálně snaží napravit víc než špatnou pověst země po desetiletém působení hradní partičky Miloše Zemana s osmiletým vystupováním populisty Babiše v politice, kteří se oba snažili, spíše než o spolupráci s demokratickými zeměmi Euroatlantického regionu, vlézt do náruče totalitářům a válečným zločincům a vrahům. 
Praha

Ve třetím důchodovém pilíři letos ubylo 32 tisíc účastníků

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo 4,423 milionu lidí. Bylo to o 32.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.

Více souvisejících

penzijní připojištění důchody Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy