Většina z vás, laskavých čtenářů, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že opozice v parlamentu je tu hlavně od toho, aby kritizovala vládnoucí sestavu. Děj se, co děj. No, budiž. Když se ale člověk zamyslí nad tím, co ti lidé dneska většinou vládě vyčítají, rychle zjistí, že po ní chtějí perpetuum mobile. A to přece neexistuje. Opozice totiž kritizuje vládu za to, že nepřidává penzistům, jindy jí ale zase peskuje za to, že nedělá nic s dluhy (přitom chce přidávat ještě více na důchodech) a pak kritizuje za to, že se vláda prý jen asociálně snaží napravit víc než špatnou pověst země po desetiletém působení hradní partičky Miloše Zemana s osmiletým vystupováním populisty Babiše v politice, kteří se oba snažili, spíše než o spolupráci s demokratickými zeměmi Euroatlantického regionu, vlézt do náruče totalitářům a válečným zločincům a vrahům.
Pokud jste si ale mysleli, že po skončení volby českého prezidenta tyhle všemožné ošklivé diskuse a půtky trochu opadnou, se zlou se s největší pravděpodobností v letošním roce potážete. Dá se totiž čekat ještě drsnější slovní přetahovaná kvůli novým pravidlům a krokům vlády, které mají snížit strukturální deficit státního rozpočtu Česka. Stávající vládní kabinet se rozhodl udělat, doufejme že opravdu vážný, první krok k nápravě zadlužené země.
Můžete si říct, proč a jak? Novináři oblíbený výraz o tom, že politici vypouštěním zkušebních balonků testují přijetí či nepřijetí potenciálních vládních kroků, je toho dokladem. V letošním roce se proto už objevila zpráva, že Češi by měli začít chodit do důchodu v 68 letech, dále pak, že se pracuje na nové důchodové reformě, či naposled, že vláda finalizuje úpravu valorizačních mechanismů pro výplatu penzí, které státu ušetří miliardy korun. No a tušíte správně, milí čtenáři, že tyhle zkušební balonky způsobily možná ještě větší randál, než objevení „meteorologického“ čínského balónu nad územím USA.
Doslova jako bojovnice Xena, bijící se ohněm a mečem za práva obyčejných a bezbranných lidí, potvrdila předchozí tvrzení finanční expertka stínové anovlády Alena Schillerová. Všichni sice o ní vědí, že věci rozumí a dokáže se podle ní za spravedlivou věc (tedy to nesnižování důchodů přece, to dá rozum a na druhé straně konečně za to dramatické snížení zadluženosti) doslova bít jako o život. Mimochodem, pořád jde o političku, kterou média v loňském roce neváhala konfrontovat s tím, že za dva miliony korun z veřejných financí, které se během jejího panování propadly do - jak to jinak říct slušně - šílených dluhů, nafotila třeba zátiší s pávy a další profi snímky pro sociální sítě, vydávané za promo Ministerstva financí ČR. Na útoky tehdy reagovala, že prý šlo o investici z finančních zdrojů hnutí ANO. Co na to říct, že? Chabý pokus o důchodovou reformu za vlády s ČSSD, ve které byla Schillerová šéfkou resortu financí raději nemá cenu komentovat.
Jenže o tom, že úprava státních výdajů právě u důchodů není v žádné zemi západního světa nějakou jednoduchou procházkou rozkvetlou zahradou, svědčí i právě probíhající doslova stávková smršť ve Francii. Jenže, zase si řekněme upřímně, nejen tam, ale právě u nás, se tyhle věci musí dát konečně do pohybu. Jinak, a to není žádné strašení poplašnou zprávou, to s českým erárem nedopadne dobře. I sociologové tvrdí, jako třeba Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení, který zveřejňuje server iRozhlas.cz, že „hranice (odchodu do důchodu) se bude muset zvyšovat. Kdyby se nezvyšovala, musí klesat důchody (!), což taky nechceme. Současné zvyšování je pozvolné.“ Jasné je ale to, že oněch 68 let, byť by se to zdálo lákavé, je kvůli špatnému zdraví lidí u střední a starší generace nedosažitelných.
Úprava valorizačního mechanismu, který má podle zjištění České televize od nového roku zbrzdit růst penzí až o třetinu pomaleji než nyní, má jasný cíl ‒ ušetřit miliardy korun státnímu rozpočtu. Výpočty ČT naznačují, že by v příštím roce mohl státní rozpočet díky této úpravě ve výplatách důchodů ušetřit ve státním rozpočtu přes deset miliard korun. V roce 2025 by to dokonce mohlo být víc než 14 miliard. Jenže, dá se také zjistit, že i přes tyto návrhy, které mohou naštvat nejen opoziční politiky, ale i samotné penzisty, neovlivní až tak příliš další výdaje na penze. Ty totiž mají růst i nadále. Česká televize ve svých výpočtech uvedla, že zatímco při započítání celé inflace by v roce 2024 vzrostly výdaje na důchody z letošních prozatím schválených 672 na 707 miliard, při započítání dvou třetin inflace by stát poslal na důchody 696,5 miliardy.
Sami jistě tušíte, milí čtenáři, když si dáte jednu a jednu dohromady, že to ale nakonec nebude chtít jen úpravu valorizačního mechanismu, ale onu už tolik let chtěnou a stále pro většinu politiků nepřijatelnou důchodovou reformu. Takovou, která zajistí nejen jasná pravidla pro výplatu státního důchodu, ale také podmínky pro spoření na důchod, nastavení změn v daňovém systému tak, aby lidé, kteří si sami kvůli všemožným důvodům nemohou spořit na důchod, byli nějak víc státem motivováni, aby mohli mít víc peněz právě na odkládání na penzi, větší zvýhodňování projektů zaměřených na mladé lidi, aby ani oni nezaostávali ve finanční přípravě na důchod, a tak dále a tak dále.
Je jen smutným faktem, že těch položek na seznamu nutných změn, které se ale pořád neprovádí a nedějí, každým rokem přibývá víc a víc. A nikdo je za nás všechny neodpracuje. Fakt ne. A ani volba populistů či extremistů v tomhle bodě nic nezmění. Je tak asi opravdu na čase veřejnosti říct, že když se všichni nedomluví na potřebných a trvalých změnách v pravidlech pro výplatu mandatorních výdajů, tedy i důchodů a penzí, která nebudou stahovat státní kasu do propasti, jako největší výdajová položka země, může se stát, že do penze pak nebude chtít už nikdo.
Související

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér
komentář , důchody , důchodová reforma , penzijní reforma , penzijní připojištění , Vláda ČR , důchodci, senioři
Aktuálně se děje
včera

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste
včera

Kdy budeme vědět, co se v Maynmaru skutečně stalo? Potrvá to týdny
včera

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump
včera

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla
včera

Myanmar nezvykle požádal o mezinárodní pomoc. Škody jsou podle WHO obrovské
včera

Kamikaze satelity nad našimi hlavami? Tiger team posoudil první návrhy Zlaté kopule
včera

Česká republika zpřísňuje opatření proti šíření slintavky a kulhavky
včera

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem
včera

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus
včera

Nikdo ho nepozval, nechceme ho tu. Vance po kritice ruší program v Grónsku, pojede jen na jedno místo
včera

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?
včera

Obří řez do Země, je to jako roztrhnout papír. Experti vysvětlují, proč došlo k masivnímu zemětřesení
včera

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout
včera

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa
včera

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude
včera

Rumunský matematik se snaží zastavit Putina a Trumpa v rozvrácení Západu
včera

O válečné plány skutečně nešlo, říká expert z Pentagonu. V diskuzi na Signalu byly špatně jiné věci, varuje
včera

V Myanmaru je několik Čechů, pomoc zatím nevyhledali. Situace je nepřehledná, varuje ministerstvo
včera
Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO
Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.
Zdroj: Libor Novák