KOMENTÁŘ | Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější

Pokud jste si ale mysleli, že po skončení volby českého prezidenta tyhle všemožné ošklivé diskuse a půtky trochu opadnou, se zlou se s největší pravděpodobností v letošním roce potážete. Dá se totiž čekat ještě drsnější slovní přetahovaná kvůli novým pravidlům a krokům vlády, které mají snížit strukturální deficit státního rozpočtu Česka. Stávající vládní kabinet se rozhodl udělat, doufejme že opravdu vážný, první krok k nápravě zadlužené země.

Můžete si říct, proč a jak? Novináři oblíbený výraz o tom, že politici vypouštěním zkušebních balonků testují přijetí či nepřijetí potenciálních vládních kroků, je toho dokladem. V letošním roce se proto už objevila zpráva, že Češi by měli začít chodit do důchodu v 68 letech, dále pak, že se pracuje na nové důchodové reformě, či naposled, že vláda finalizuje úpravu valorizačních mechanismů pro výplatu penzí, které státu ušetří miliardy korun. No a tušíte správně, milí čtenáři, že tyhle zkušební balonky způsobily možná ještě větší randál, než objevení „meteorologického“ čínského balónu nad územím USA. 

Doslova jako bojovnice Xena, bijící se ohněm a mečem za práva obyčejných a bezbranných lidí, potvrdila předchozí tvrzení finanční expertka stínové anovlády Alena Schillerová. Všichni sice o ní vědí, že věci rozumí a dokáže se podle ní za spravedlivou věc (tedy to nesnižování důchodů přece, to dá rozum a na druhé straně konečně za to dramatické snížení zadluženosti) doslova bít jako o život. Mimochodem, pořád jde o političku, kterou média v loňském roce neváhala konfrontovat s tím, že za dva miliony korun z veřejných financí, které se během jejího panování propadly do - jak to jinak říct slušně - šílených dluhů, nafotila třeba zátiší s pávy a další profi snímky pro sociální sítě, vydávané za promo Ministerstva financí ČR. Na útoky tehdy reagovala, že prý šlo o investici z finančních zdrojů hnutí ANO. Co na to říct, že? Chabý pokus o důchodovou reformu za vlády s ČSSD, ve které byla Schillerová šéfkou resortu financí raději nemá cenu komentovat. 
 
Jenže o tom, že úprava státních výdajů právě u důchodů není v žádné zemi západního světa nějakou jednoduchou procházkou rozkvetlou zahradou, svědčí i právě probíhající doslova stávková smršť ve Francii. Jenže, zase si řekněme upřímně, nejen tam, ale právě u nás, se tyhle věci musí dát konečně do pohybu. Jinak, a to není žádné strašení poplašnou zprávou, to s českým erárem nedopadne dobře. I sociologové tvrdí, jako třeba Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení, který zveřejňuje server iRozhlas.cz, že „hranice (odchodu do důchodu) se bude muset zvyšovat. Kdyby se nezvyšovala, musí klesat důchody (!), což taky nechceme. Současné zvyšování je pozvolné.“ Jasné je ale to, že oněch 68 let, byť by se to zdálo lákavé, je kvůli špatnému zdraví lidí u střední a starší generace nedosažitelných. 
 
Úprava valorizačního mechanismu, který má podle zjištění České televize od nového roku zbrzdit růst penzí až o třetinu pomaleji než nyní, má jasný cíl ‒ ušetřit miliardy korun státnímu rozpočtu. Výpočty ČT naznačují, že by v příštím roce mohl státní rozpočet díky této úpravě ve výplatách důchodů ušetřit ve státním rozpočtu přes deset miliard korun. V roce 2025 by to dokonce mohlo být víc než 14 miliard. Jenže, dá se také zjistit, že i přes tyto návrhy, které mohou naštvat nejen opoziční politiky, ale i samotné penzisty, neovlivní až tak příliš další výdaje na penze. Ty totiž mají růst i nadále. Česká televize ve svých výpočtech uvedla, že zatímco při započítání celé inflace by v roce 2024 vzrostly výdaje na důchody z letošních prozatím schválených 672 na 707 miliard, při započítání dvou třetin inflace by stát poslal na důchody 696,5 miliardy. 
 
Sami jistě tušíte, milí čtenáři, když si dáte jednu a jednu dohromady, že to ale nakonec nebude chtít jen úpravu valorizačního mechanismu, ale onu už tolik let chtěnou a stále pro většinu politiků nepřijatelnou důchodovou reformu. Takovou, která zajistí nejen jasná pravidla pro výplatu státního důchodu, ale také podmínky pro spoření na důchod, nastavení změn v daňovém systému tak, aby lidé, kteří si sami kvůli všemožným důvodům nemohou spořit na důchod, byli nějak víc státem motivováni, aby mohli mít víc peněz právě na odkládání na penzi, větší zvýhodňování projektů zaměřených na mladé lidi, aby ani oni nezaostávali ve finanční přípravě na důchod, a tak dále a tak dále.

Je jen smutným faktem, že těch položek na seznamu nutných změn, které se ale pořád neprovádí a nedějí, každým rokem přibývá víc a víc. A nikdo je za nás všechny neodpracuje. Fakt ne. A ani volba populistů či extremistů v tomhle bodě nic nezmění. Je tak asi opravdu na čase veřejnosti říct, že když se všichni nedomluví na potřebných a trvalých změnách v pravidlech pro výplatu mandatorních výdajů, tedy i důchodů a penzí, která nebudou stahovat státní kasu do propasti, jako největší výdajová položka země, může se stát, že do penze pak nebude chtít už nikdo.