KOMENTÁŘ | Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější

Většina z vás, laskavých čtenářů, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že opozice v parlamentu je tu hlavně od toho, aby kritizovala vládnoucí sestavu. Děj se, co děj. No, budiž. Když se ale člověk zamyslí nad tím, co ti lidé dneska většinou vládě vyčítají, rychle zjistí, že po ní chtějí perpetuum mobile. A to přece neexistuje. Opozice totiž kritizuje vládu za to, že nepřidává penzistům, jindy jí ale zase peskuje za to, že nedělá nic s dluhy (přitom chce přidávat ještě více na důchodech) a pak kritizuje za to, že se vláda prý jen asociálně snaží napravit víc než špatnou pověst země po desetiletém působení hradní partičky Miloše Zemana s osmiletým vystupováním populisty Babiše v politice, kteří se oba snažili, spíše než o spolupráci s demokratickými zeměmi Euroatlantického regionu, vlézt do náruče totalitářům a válečným zločincům a vrahům. 

Pokud jste si ale mysleli, že po skončení volby českého prezidenta tyhle všemožné ošklivé diskuse a půtky trochu opadnou, se zlou se s největší pravděpodobností v letošním roce potážete. Dá se totiž čekat ještě drsnější slovní přetahovaná kvůli novým pravidlům a krokům vlády, které mají snížit strukturální deficit státního rozpočtu Česka. Stávající vládní kabinet se rozhodl udělat, doufejme že opravdu vážný, první krok k nápravě zadlužené země.

Můžete si říct, proč a jak? Novináři oblíbený výraz o tom, že politici vypouštěním zkušebních balonků testují přijetí či nepřijetí potenciálních vládních kroků, je toho dokladem. V letošním roce se proto už objevila zpráva, že Češi by měli začít chodit do důchodu v 68 letech, dále pak, že se pracuje na nové důchodové reformě, či naposled, že vláda finalizuje úpravu valorizačních mechanismů pro výplatu penzí, které státu ušetří miliardy korun. No a tušíte správně, milí čtenáři, že tyhle zkušební balonky způsobily možná ještě větší randál, než objevení „meteorologického“ čínského balónu nad územím USA. 

Doporučené články

Doslova jako bojovnice Xena, bijící se ohněm a mečem za práva obyčejných a bezbranných lidí, potvrdila předchozí tvrzení finanční expertka stínové anovlády Alena Schillerová. Všichni sice o ní vědí, že věci rozumí a dokáže se podle ní za spravedlivou věc (tedy to nesnižování důchodů přece, to dá rozum a na druhé straně konečně za to dramatické snížení zadluženosti) doslova bít jako o život. Mimochodem, pořád jde o političku, kterou média v loňském roce neváhala konfrontovat s tím, že za dva miliony korun z veřejných financí, které se během jejího panování propadly do - jak to jinak říct slušně - šílených dluhů, nafotila třeba zátiší s pávy a další profi snímky pro sociální sítě, vydávané za promo Ministerstva financí ČR. Na útoky tehdy reagovala, že prý šlo o investici z finančních zdrojů hnutí ANO. Co na to říct, že? Chabý pokus o důchodovou reformu za vlády s ČSSD, ve které byla Schillerová šéfkou resortu financí raději nemá cenu komentovat. 
 
Jenže o tom, že úprava státních výdajů právě u důchodů není v žádné zemi západního světa nějakou jednoduchou procházkou rozkvetlou zahradou, svědčí i právě probíhající doslova stávková smršť ve Francii. Jenže, zase si řekněme upřímně, nejen tam, ale právě u nás, se tyhle věci musí dát konečně do pohybu. Jinak, a to není žádné strašení poplašnou zprávou, to s českým erárem nedopadne dobře. I sociologové tvrdí, jako třeba Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení, který zveřejňuje server iRozhlas.cz, že „hranice (odchodu do důchodu) se bude muset zvyšovat. Kdyby se nezvyšovala, musí klesat důchody (!), což taky nechceme. Současné zvyšování je pozvolné.“ Jasné je ale to, že oněch 68 let, byť by se to zdálo lákavé, je kvůli špatnému zdraví lidí u střední a starší generace nedosažitelných. 
 
Úprava valorizačního mechanismu, který má podle zjištění České televize od nového roku zbrzdit růst penzí až o třetinu pomaleji než nyní, má jasný cíl ‒ ušetřit miliardy korun státnímu rozpočtu. Výpočty ČT naznačují, že by v příštím roce mohl státní rozpočet díky této úpravě ve výplatách důchodů ušetřit ve státním rozpočtu přes deset miliard korun. V roce 2025 by to dokonce mohlo být víc než 14 miliard. Jenže, dá se také zjistit, že i přes tyto návrhy, které mohou naštvat nejen opoziční politiky, ale i samotné penzisty, neovlivní až tak příliš další výdaje na penze. Ty totiž mají růst i nadále. Česká televize ve svých výpočtech uvedla, že zatímco při započítání celé inflace by v roce 2024 vzrostly výdaje na důchody z letošních prozatím schválených 672 na 707 miliard, při započítání dvou třetin inflace by stát poslal na důchody 696,5 miliardy. 
 
Sami jistě tušíte, milí čtenáři, když si dáte jednu a jednu dohromady, že to ale nakonec nebude chtít jen úpravu valorizačního mechanismu, ale onu už tolik let chtěnou a stále pro většinu politiků nepřijatelnou důchodovou reformu. Takovou, která zajistí nejen jasná pravidla pro výplatu státního důchodu, ale také podmínky pro spoření na důchod, nastavení změn v daňovém systému tak, aby lidé, kteří si sami kvůli všemožným důvodům nemohou spořit na důchod, byli nějak víc státem motivováni, aby mohli mít víc peněz právě na odkládání na penzi, větší zvýhodňování projektů zaměřených na mladé lidi, aby ani oni nezaostávali ve finanční přípravě na důchod, a tak dále a tak dále.

Je jen smutným faktem, že těch položek na seznamu nutných změn, které se ale pořád neprovádí a nedějí, každým rokem přibývá víc a víc. A nikdo je za nás všechny neodpracuje. Fakt ne. A ani volba populistů či extremistů v tomhle bodě nic nezmění. Je tak asi opravdu na čase veřejnosti říct, že když se všichni nedomluví na potřebných a trvalých změnách v pravidlech pro výplatu mandatorních výdajů, tedy i důchodů a penzí, která nebudou stahovat státní kasu do propasti, jako největší výdajová položka země, může se stát, že do penze pak nebude chtít už nikdo.  

Související

Léky, ilustrační foto Komentář

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.
Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL Komentář

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

Více souvisejících

komentář důchody důchodová reforma penzijní reforma penzijní připojištění Vláda ČR důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

včera

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

včera

včera

včera

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

včera

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

včera

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

včera

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy