Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii

U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

"Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent," uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Nepříznivá epidemická situace se podle ČSÚ projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o desetinu, zatímco u žen o šest procent. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

ČSÚ neuvádí, jaké byly příčiny úmrtí lidí. S nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus a je nebezpečnější pro starší nebo chronicky nemocné lidi, loni podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo 24.249 lidí. "Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55-74letých, a to v průměru o 16 procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. "Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 procent vyšší než před pandemií," dodala.

Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru. Mezi měsíci byl nejtragičtější březen s 16.800 úmrtími, následoval leden a únor. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá pátá vlna koronaviru, umíralo o 40 ale i 60 procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.

Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. "K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince," uvedl ČSÚ.

Mezi kraji loni zemřelých meziročně přibylo nejvýrazněji v Královéhradeckém o 14 procent a Karlovarském o 13 procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.