Mariánský sloup se vrátil na Staroměstské náměstí, přihlíželi Duka či Ovčáček

Na náměstí stály základy a sokl, který obklopují tři schody a balustráda. Pracovníci ráno čelili drobným potížím s přemístěním sochy Panny Marie, která od roku 2004 stála u nedalekého Týnského chrámu. Práce tak dnes nabraly mírné zpoždění, celková stavba však byla naopak hotova výrazně dříve, než bylo plánováno. Původně měla být dokončena v září.

Sochař na sloupu pracoval 23 let. "Moje babička, která se dožila přes 90 let a zažila stržení sloupu, mi říkala, že až jednou bude sloup postaven, tak bude na světě lépe. A já, když jsem to dneska viděl, tak si myslím, že na světě o trošku lépe je," řekl Váňa ČTK po dokončení stavby. Ocenil, že se nakonec podařilo na návratu díla dohodnout. Dodal také, že i když práci na sloupu musel obětovat finance, nelituje toho, protože získal dlouhý a hluboký příběh.

Podle Váni zbývají ještě drobné práce, například dlažba mezi balustrádou a soklem. Sochař dodal, že bude ještě u sloupu nutné osadit tzv. jalový schod, který vyrovná svažující se dlažbu na náměstí přesně do úrovně spodního schodu. Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, který byl původním smyslem sloupu - lidé se k němu chodili modlit. Kolem něj budou osazeny kovové mříže. Kompletně má být dílo hotovo do 15. srpna, dodal sochař.

Na instalaci se přišli podívat kromě desítek přihlížejících i kardinál Dominik Duka nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Panna Maria je zpět na Staroměstském náměstí! ? #marianskysloup pic.twitter.com/p2yRwV3thE

Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním napodobeniny původního sloupu souhlas. Situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. V návaznosti na to TSK povolila stavbě, která již měla stavební povolení, zábor. Ne všichni Pražané jsou nicméně příznivci návratu sloupu. Vznikly proti němu i petice.

Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.