Na Ještědu spadla kabina lanovky, zemřel strojvedoucí

V Liberci dnes spadla kabina lanovky na Ještěd. V kabině, která jela dolů, byl v tu dobu jen průvodčí, který při jejím pádu utrpěl zranění neslučitelná se životem. Z druhé kabiny z výšky asi 15 metrů záchranáři evakuovali 13 cestujících a průvodčího. Zraněn nikdo další nebyl.

Pád lanovky vyšetřuje policie pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, řekl ČTK krajský policejní mluvčí Vojtěch Robovský.

Tragické nehody s pádem kabiny lanovky jsou v ČR výjimečné. Na spekulace o příčinách neštěstí je podle Robovského příliš brzy. "Pravděpodobně se k tomu budou muset vyjádřit odborníci," doplnil mluvčí.

Záchranáři ošetřili 15 lidí. "Čtrnáct lidí z kabiny bylo ošetřeno a vyšetřeno na základně horské služby. Jednalo se především o psychické obtíže, protože samozřejmě viděli pád té lanovky," doplnil mluvčí zdravotnické záchranky Michael Georgiev. "Potom jsme ošetřili i jednoho zaměstnance Českých drah, který měl psychické obtíže," dodal. Stav jednoho z členů pozemního personálu lanovky si podle něj vyžádal převoz do nemocnice k dalšímu vyšetření a ošetření.

Podle policie byl pád lanovky nahlášen kolem 13:30. Kabina spadla u prvního pilíře lanovky zhruba z třicetimetrové výšky a je zdemolovaná. Hasiči podle mluvčího Davida Kořínka evakuovali osádku druhé kabiny z výšky 15 metrů. S evakuací začal před příjezdem hasičů průvodčí kabiny. "Kabina je zařízena vybavením pro evakuaci osob, průvodčí jsou proškolení, je tam poklop v podlaze a naviják na spouštění dolů plus postroj," řekl ČTK Kořínek. Hasiči se evakuaci připojili s žebříkem. Zhruba po dvou hodinách zásah ukončili.

Dvoukabinová lanovka na Ještěd patří mezi nejstarší klasické lanové dráhy, postavila ji v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner. Trať je dlouhá 1188 metrů. Dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů, horní pod vrcholem Ještědu o 400 metrů výš. České dráhy, které lanovku provozují, zatím nemají bližší informace o nehodě. "Čekáme na vyšetřování policie a Drážní inspekce a v tuto chvíli nebudeme předjímat, co konkrétního se tam stalo," řekl ČTK mluvčí drah Lukáš Kubát.

Na možnost pádu lanovky se složky integrovaného záchranného systému pravidelně připravují, cvičení se konají každoročně. "Každý rok nacvičujeme evakuaci osob z kabiny lanovky, pád kabiny byl tématem velkého společného cvičení před dvěma lety," řekl Georgiev. Ve více než 80leté historii lanovky ale nebyl takový zásah nutný. Od pondělí 1. listopadu měla být lanovka mimo provoz kvůli pravidelné revizi před zimní sezonou.

Kabinová lanovka na Ještěd je v majetku Českých drah. Jedna kabina pojme až 35 lidí. Loni lanovka vyvezla na vrchol 211.000 lidí. Před dvěma lety prošlo rekonstrukcí elektrické zařízení, oprava byla spojena s výměnou pohonu a zabezpečovacího zařízení. Loni byla lanovka kvůli koronavirovým opatřením více než 100 dnů mimo provoz, důvodem přerušení provozu byly i technické problémy. Kvůli technickým problémům stála lanovka i letos v září.

Podobné nehody s tragickými následky nejsou v Česku časté. Jeden člověk zemřel v listopadu 2013 u Špindlerova Mlýna. Při zřícení nákladní lanovky k chatě Bumbálka tehdy zahynul jeden muž a další čtyři lidé se zranili. Neštěstí se stalo, když rodina se dvěma dětmi, která přijela do Krkonoš na víkend, nastoupila v dolní stanici na korbu lanovky. Po přetržení tažného lana se korba zhruba z deseti metrů zřítila na příkrý svah směrem k Labi.

Krajský soud v Hradci Králové v září 2017 v odvolacím řízení pravomocně potrestal provozovatele zřícené nákladní lanovky k chatě Bumbálka podmínkou osmi měsíců vězení se zkušební dobou jeden rok. Dvěma pozůstalým po zemřelém muži má odsouzený Miloslav Jirman zaplatit dohromady půl milionu korun. Původně dostal Jirman v březnu 2017 u Okresního soudu v Trutnově podmínku jednoho roku vězení se zkušební dobou dva roky.

Související

Více souvisejících

Ještěd pád lanovky na Ještědu (31.10.2021) Policie ČR

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy