Památník Lidice hromadně opouštějí pracovníci, spor se vyostřuje

Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) musí vedení památníku vyjít se všemi přeživšími. Lehmannová prohlásila, že zaměstnanci památníku měli všechny lidické přeživší vždy v nejhlubší úctě. Odmítla i obvinění, že nectí fakta.

"S posvěcením ministra kultury Lubomíra Zaorálka bude nyní tento symbol (Památník Lidice, pozn. ČTK) navrácen normalizačnímu výkladu dějin, který neústupně hájí a reprezentuje Český svaz bojovníků za svobodu na všech svých úrovních. S tímto přístupem k výkladu dějin a paměťových institucí se nechceme smířit a nehodláme se na něm podílet," uvedli odcházející zaměstnanci v prohlášení, jež dnes zaslali ČTK. Památník Lidice, který pečuje i o Památník Ležáky, má tři desítky zaměstnanců.

Ministr Zaorálek soudí, že výpověď zaměstnanců Památník Lidice neohrozí. "V této chvíli podnikáme kroky, aby činnost památníku nebyla nijak omezena do doby, než dojde k výběru nového ředitele a doplnění stavu zaměstnanců," řekla Deníku N mluvčí ministerstva.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku loni obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, která nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici. Lehmannová obvinění odmítla. Zaorálek v pondělí po schůzce s pamětníky i zástupci památníku podotkl, že komunikace s přeživšími vyžaduje velkou ohleduplnost a citlivost a teď nejde o to, aby účastníci schůzky shromáždili fakta a dobírali se definitivní pravdy.

Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Židovka Štěpánka Mikešová, která žila v podnájmu u jedné z lidických rodin, byla na začátku června 1942 deportována do Osvětimi, kde zemřela.