Podvod s recepty: Lékaři půjdou do vězení, navíc dostali zákaz činnosti

Obžalovaným původně hrozilo dva až osm let. "Vina obžalovaných byla zcela správně prokázána," uvedla předsedkyně senátu Martina Kouřilová. Oba muži podle ní zneužili povolání lékaře k páchání trestné činnosti, proto oběma soud uložil zákaz vykonávání povolání lékaře po dobu čtyř let. Naopak u lékárnice soud trest snížil, zohlednil její částečné doznání i projevenou lítost.

Zákaz činnosti jim odvolací soud uložil na základě odvolání státní zástupkyně. "Byla zjištěna řada přitěžujících okolností. Trestnou činnost páchali sofistikovaným způsobem po delší dobu, ke spáchání trestného činu využili svého zaměstnání. Využili navíc osobní údaje stovky lidí, kdy narušili jejich nedotknutelnost soukromí. Je potřeba přihlédnout také k naprosté absenci sebereflexe," uvedla žalobkyně. Poukázala i na výši škody.

Naopak obhajoba vinu lékařů popírala. Tvrdila, že lékaři s léky pracovali a předávali je pacientům, případně že na některých receptech byl zfalšován jejich podpis. "Od uplynutí skutku uplynulo již téměř 11 let, samotné trestní řízení trvá zhruba sedm let. Klient vykonává i nadále bez problémů své povolání. Soud by měl toto zohlednit," uvedl obhájce Zdeňka Pastora. Soudkyně však poukázala na to, že šlo o rozsáhlou věc a kvůli dokazování ji označila za velmi složitou. K uplynutí doby trestné činnosti již podle ní přihlédl krajský soud.

Trojice podle rozsudku podvody páchala v letech 2008 až 2010. Obžalovaní se domluvili na vytvoření společnosti a provozovali vlastní lékárnu. Podle soudu oba lékaři bez vědomí pacientů vystavovali ve stovkách případů recepty na některé léky, které následně předkládali lékárnici v lékárně v Ostravě-Krásném Poli. Podle výpovědi svědků tam tito lékaři docházeli se svazky receptů. Karkošková je následně zavedla do evidence lékárny a nechávala proplácet pojišťovnami.

Pojištěncům přitom léky vydávány nebyly. V některých případech lékaři vyzvedávali léky levnější než z receptů. Osobní údaje pacientů údajně získávali především z evidence pacientů Očního centra Agel. Řada svědků však uvedla, že jejich pacienty vůbec nebyli, lékaři tak zřejmě údaje získávali z databáze Vítkovické nemocnice. Na jejich počínání se přišlo díky kontrolní činnosti pojišťoven.