Skipasy zdraží, o epidemických pravidlech skiareály jednají s úřady

Skiareály podle AHS investovaly do rozvoje a modernizace za poslední dva roky zhruba miliardu korun. Asociace jedná s úřady o nastavení pravidel provozu v zimní sezoně, kterou před rokem prakticky zrušila epidemie koronaviru.

Areály budou častěji než dřív pracovat s víceúrovňovými cenami. Nejdražší bude lyžování zpravidla o víkendech nebo kolem vánočních svátků. Méně zákazníci zaplatí, pokud si skipas pořídí předem on-line nebo přijedou lyžovat v pracovním týdnu. Průměrné minimální ceny ve srovnání s minulým rokem podle kvalifikovaného odhadu AHS budou zhruba o deset procent nižší. Díky odstupňování cen podle času či způsobu pořízení horská střediska lépe rozloží zátěž v různých časových obdobích, uvedl ředitel asociace.

Změny cen skipasů jsou podle Knota velmi individuální, ne všechna střediska budou zdražovat. Provozovatelé ale často musejí zohlednit loňskou zrušenou sezonu, rostoucí ceny energií či vyšší náklady na mzdy, řekl. Průměrná cena skipasů bude podle něj stále nižší než v zahraničí. "Když jsme si to srovnávali se stejně velkými areály třeba v Rakousku, tak tam je průměrná cena na 1160 korunách," uvedl Knot.

Největší část peněz, asi 80 procent z miliardy investic za poslední dva roky, provozovatelé skiareálů vynaložili na zvýšení bezpečnosti, kvality a komfortu služeb. Horská střediska se podle Knota zaměřují především na modernizaci lanovek a vleků a také sjezdových tratí. Velká část investic připadá na Lipno, Kraličák, Dolní Moravu, Malou Úpu, Skiarenu Jizerky, Ještěd a Klínovec. Novou lanovku spustí Kraličák, Lipno a zřejmě také Červenohorské sedlo, Malá Úpa naplno využije dva nové vleky.

Skiareály podle Knota zařizují nová večerní lyžování či skicrossové tratě. Investují také do on-line řešení nákupů skipasů, samoobslužných pokladen nebo rezervace zapůjčení vybavení. Rozšiřují gastronomické služby. Zbývající část peněz směřuje nejčastěji do zasněžování, s čímž souvisí i budování akumulačních nádrží, řekl Knot.

Minulá zimní sezona trvala kvůli pandemii koronaviru a vládním opatřením pouhých devět dní, navíc mimo hlavní období, kdy ještě v některých skiareálech nebyl sníh. Průměrná délka otevření středisek tak byla méně než pět dní, uvedla AHS v dubnu, kdy také vyčíslila ztrátu horských regionů na až 25 miliard korun. O nastavení pravidel provozu pro nadcházející sezonu asociace jedná s ministerstvem průmyslu a obchodu a s resortem zdravotnictví, konkrétní opatření zatím nejsou známá. AHS počítá s tím, že jako u jiných služeb budou skiareály vyžadovat doklad o bezinfekčnosti, výraznější dopad na návštěvnost nečeká. Pro očkované by neměla platit téměř žádná omezení, uvedl Knot.

Na jednodenní výlety nebo vícedenní pobyty se podle říjnového průzkumu asociace chystá 40 procent Čechů. Čtvrtina se rozhodne podle aktuální situace. Nutnost dokládat bezinfekčnost od návštěvy hor neodradí 56 procent Čechů, 17 procent lidí by ale lyžovat nejelo, ukázal také průzkum. Státní agentura CzechTourism dnes oznámila, že na propagaci českých hor plánuje vydat minimálně sedm milionů korun. Většinu investuje do propagace v zahraničí, zaměří se na Polsko, Německo, Slovensko a země Beneluxu.