Inflace v USA klesla na 6,5 procenta, je nejnižší od října 2021

Za meziměsíčním poklesem stály zejména ceny energií, které se proti listopadu snížily o 4,5 procenta. Ceny benzinu v prosinci meziměsíčně klesly o 9,4 procenta a v meziročním srovnání byly nižší o 1,5 procenta.

Loni v červnu se míra inflace v USA vyšplhala na 9,1 procenta a byla nejvyšší od listopadu 1981. Od té doby však zpomaluje, což zmenšuje tlak na zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech.

Americký prezident Joe Biden dnešní údaje o vývoji spotřebitelských cen přivítal. "Zjevně se ubíráme správným směrem," uvedl. Pokles inflace by podle něj měl přinést určitou úlevu americkým domácnostem.

Někteří analytici nicméně podle serveru BBC varují, že pokles cen energie se neprojevuje v cenách ostatního zboží tak rychle, jak se předpokládalo. Například ceny oděvů meziměsíčně stouply o půl procenta a byly o téměř tři procenta vyšší než před rokem. "Deflace zboží se nešíří tak rychle, jak jsme očekávali," uvedl analytik Paul Alsworth ze společnosti Capital Economics.

Americká centrální banka (Fed) v prosinci ve snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Tempo zvyšování úroků tak sice proti předchozím zasedáním zpomalila, zároveň však signalizovala, že úroky budou ještě určitou dobu pokračovat v růstu.

Základní sazba Fedu se nyní nachází na nejvyšší úrovni od roku 2007. Fed bude o měnové politice znovu rozhodovat začátkem února.

"Vrchol inflace je za námi, otázkou však je, jak prudký bude její další pokles," uvedl profesor financí a ekonomie Sung Won Sohn z losangeleské Loyola Marymount University. "Snaha Fedu začala nést ovoce, určitou dobu však potrvá, než se inflace dostane na cílovou dvouprocentní úroveň," dodal.

Šéf pobočky Fedu ve Filadelfii Patrick Harker dnes uvedl, že centrální banka bude muset úroky dál zvyšovat, aby zajistila potřebný pokles inflace. Dodal nicméně, že tempo tohoto zvyšování by mohlo být mnohem pomalejší než v loňském roce.