Koruna prolamuje hranici 23,90 Kč za euro, a to poprvé od listopadu 2008

To mimochodem jen demonstruje, jak je ze světodějného hlediska česká prezidentská volba vlastně bezvýznamnou věcí. Momentálně jde zřejmě o místně nejpřeceňovanější událost na světě. Pokud by volba měla mít nějaký zásadnější vliv na tuzemskou ekonomiku nebo dokonce další osud České republiky či její státnosti, ať už z krátkodobého nebo dlouhodobého hlediska, související nejistota by se nutně projevila oslabováním koruny.

Koruna sílí díky částečnému návratu optimismu na světové trhy. Ten souvisí zejména s otevíráním čínské ekonomiky. Peking na konci loňského roku upustil do drakonických covidových restrikcí, což dává dobrou naději, že druhá největší ekonomika světa by letos měla růst rychleji, než se čekalo. Význam čínské ekonomiky je tako zásadní, že se její vyšší růst odrazí také lepším výkonem světové ekonomiky, což svědčí i české koruně.

Další příznivou zprávou je pro korunu pokles burzovních cen plynu v EU. Ty jsou v těchto dnech nejníže od září 2021, což dává dobrou naději, že Evropu mine závažná recese, plynoucí z nezvládnuté energetické drahoty. I tento příliv optimismu žene korunu výše.

Navíc je Česká národní banka i nadále připravena intervenovat prodejem deviz za silnější a stabilnější kurs české měny, což rovněž podporuje její zpevňování.   

Sázky na další významné posílení koruny jsou však v tuto chvíli odvážné. Spíše je třeba počítat s tím, že česká měna část svých zisků odevzdá. Koncem letošního března by měl být její kurs vůči euru na úrovni 24,20, a koncem června pak dokonce 24,35, vyplývá z analytického konsensu, jak jej zachycuje Bloomberg. Na konci letošního roku by mělo euro stát dokonce 24,50 koruny.