Utrpení v Dachau: Koncentrační tábor byl poslední zastávkou významných Čechů

Za 12 let existence tohoto tábora jím prošlo nejméně 200 tisíc lidí, přes 41 tisíc jich zahynulo.

První vězni prošli branou tábora, nad níž visel cynický nápis "Arbeit macht frei", 22. března 1933. Před válkou sem putovali skuteční i domnělí nepřátelé režimu - komunisté, sociální demokraté, odboráři, šlechtici. Postupně přibyli Svědkové Jehovovi, duchovní, Romové, homosexuálové.

Židy, kteří nakonec tvořili asi třetinu zde vězněných, začali nacisté hromadně internovat po "Křišťálové noci" v listopadu 1938.

První neněmečtí vězni přijeli do Dachau po anšlusu Rakouska v roce 1938. Na podzim téhož roku tam byli deportováni nacistům nepohodlní obyvatelé Sudet a po zřízení protektorátu přibyli další českoslovenští občané. Evidence hovoří o 3600 osobách z Čech a Moravy, z nichž prokazatelně v táboře zahynulo 1399.

Táborem prošli například bývalí čeští kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran, malíř a spisovatel Josef Čapek, spisovatel Norbert Frýd, publicista Ferdinand Peroutka, průmyslník Jindřich Waldes a z transportu smrti směřujícího do Dachau uprchl spisovatel Arnošt Lustig.

Zařízení, kterým za 12 let existence prošlo nejméně 200.000 lidí, z nichž asi 41.500 zahynulo, sloužilo jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty a jejich nohsledy po celé Evropě. Vězni v Dachau se dočkali osvobození 29. dubna 1945, když k městu postoupila americká armáda, která tam nalezla více než 30.000 zubožených lidí.