ROZHOVOR | Rapidní teplotní skok? Meteoroložka nám řekla, co nás čeká po krutých mrazech

Nejnižší teploty klesaly v pátek na -7 až -12 °C. Ačkoliv meteorologové původně avizovali, že už v sobotu teploty vystoupají nad bod mrazu, poslední předpovědi ukazují, že tomu tak spíše nebude. V krajních případech teplota klesne na -9, na většině území by se ale měla pohybovat kolem -3 stupňů.

Česko už několik dní sužují kruté mrazy. Čím jsou způsobeny?

Do střední Evropy se dostával studený vzduch od východu až severovýchodu kolem tlakové níže nad Skandinávií.

Kdy naposledy byla v našich končinách naposledy taková zima?

Podobně nízké teploty jsme naposledy na našem území měřili v lednu 2017, to ale bylo většinou bílo. Nutno ale dodat, že silné mrazy k české zimě patří, jen je už asi málo kde čekal po velmi teplém lednu.

Podle původní předpovědí meteorologů neměly o víkendu denní teploty klesnout pod nulu. Proč se nyní ukazuje, že tomu bude jinak?

Nejvyšší odpolední teploty v Čechách už v maximech stoupat nad nulu boudou – v neděli bude až 6 °C – sem totiž bude proudit teplejší vzduch od jihu ve vyšších vrstvách atmosféry, chladnější zůstane pouze severovýchod území. Tam totiž ještě stále bude proudit chladnější vzduch od severovýchodu.

Do kdy budou trvat podobně nízké teploty, jaké jsme zažili během tohoto týdne?

Tento pracovní týden byl zřejmě nejchladnější z celé letošní zimy a příští týden už začneme skloňovat předjaří – teplota bude postupně stoupat až k 8 °C. Ještě nyní v sobotu může být na severovýchodě území po ránu až -14 °C, poté už po ránu nebude zpravidla chladněji než -6 °C.

Lze už nyní předvídat, jaké by mohlo být z hlediska teplot jaro?

To nelze. Ale podle sezonních předpovědních center, která jsou v USA, to vypadá, že březen bude v Evropě střední teplotně nadprůměrný.

Pokud je během zimy hodně sněhu, který poté rychle a najednou taje, hrozí některým oblastem záplavy. Mohou mít nějaký, třeba i obdobný, dlouhodobý dopad i takto nízké teploty?

Nízké teploty nám pomohly s tím, že promrzá zem a tím pádem mnoho škůdců a jejich larev vymrzne, také se sníží riziko nákazy chřipky. Na druhou stranu se jednalo o holomrazy, které zřejmě způsobily velké škody na ozimém obilí a jiných zemědělských plodinách, které byly kvůli dosavadnímu průběhu zimy už zapojené.