Sněhová "Mapa republiky" v Krkonoších rychle taje, zima byla bídná

"Na Mapě republiky se sníh v Krkonoších drží nejdéle. Lokalita má přitom poměrně nízkou nadmořskou výšku 1450 metrů, takže jde i o místo výjimečné v celé střední Evropě," řekl Široký. Mocné vrstvy sněhu na závětrné jižní úbočí hory ukládají severní a severozápadní větry. "Zbylý sníh je mokrý a špinavý, na okrajích je zledovatělý. Vrstvy jsou dost utužené," řekl Široký.

Pravidelná měření lokality dělají správci parku s pomocí GPS od roku 1999. Do lokality však obvykle mohou vstoupit až v březnu, když poleví lavinové nebezpečí na Studniční hoře.

Nejsilnější vrstva zatím byla naměřena v zimě 1999/2000, a to téměř 16 metrů. Letos byla zima na sníh velmi chudá, takže vrstva byla silná necelých šest metrů. "Letos tak sníh z Mapy republiky odtaje již v červnu, zatímco v zimách bohatších na sníh se udrží do července až začátku srpna," řekl Široký. Doplnil, že v minulých letech touto dobou na Mapě republiky ležely až dva metry sněhu a rozloha byla kolem hektaru.

Mapa republiky je místo výjimečné hned z několika pohledů. Je to natolik výrazné sněhové pole, že jako jediné v Krkonoších má svůj oficiálně uznávaný název, a tak se dostalo i do některých podrobných turistických map. To má také více důvodů: je zdaleka a z mnohých směrů dobře viditelné a zároveň má i dobře zapamatovatelný tvar. A to tvar takový, který – pokud trochu přeženeme – probouzí vlastenecké cítění. Nebo alespoň obrazotvornost.

V pozdější fázi odtávání se totiž z původně dlouhého pásu sněhových akumulací v prostoru jižně od Modrého sedla (mezi Luční a Studniční horou) vyloupne poměrně věrný obraz bývalého Československa. Jak sněhu postupně ubývá, z protáhlého prvorepublikového tvaru, včetně Podkarpatské Rusi, se stává Československo poválečné. Tání pak pokračuje na jižním a východním Slovensku a sníh nejdéle vytrvává v Čechách. Tady je však situace oproti zeměpisné realitě jiná: slunce nejprve odtaví pohraniční hory a výběžky a sníh se nejdéle udrží v prostoru středních Čech. Je to tím, že v těchto partiích je sněhové výležisko nejhlubší a nashromáždí se tu tedy největší vrstva sněhu, která také déle odtává.

Pouhý tvar by ale sněhovému poli k takové proslulosti nestačil, vždyť i jinde odtávající sníh vytváří zajímavé útvary. Mapa republiky je zdaleka viditelná (v tom by jí mohlo sekundovat snad jen sněhové pole na Sněžné hraně mezi Harrachovými kameny a bývalými Jestřábími boudami viditelné z celého západního Podkrkonoší nebo sněhové akumulace ve Sněžných jamách, zářící daleko do polského podhůří), ale hlavně tak dlouho vytrvávající, že již jinde v Krkonoších nemívá konkurenci.

Jen západněji položené „bratrské" sněhové pole na JV svahu Luční hory mu vždy dlouho sekunduje. Protože je proťaté zásobovací cestou na Luční boudu, jeho frézování bývá v posledních letech vděčným objektem médií. Republika je tedy nápadná svou bělostí uprostřed již zelených subalpínských luk a klečových porostů, uvedl server vychodnikrkonose.cz.