Vesmírná tornáda a pozor na Slunce: Britové začnou hlásit počasí v kosmu

Projekt v příštích třech letech podpoří britské ministerstvo obchodu částkou 4,6 miliony liber (152 milionů Kč). Podílet se na něm bude také americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) a několik britských partnerů, mezi nimi také Britský geologický průzkum, Bathská univerzita a laboratoře RAL Space.

Určujícím faktorem vesmírného počasí jsou sluneční energetické částice. Zdrojem potenciálně ničivých slunečních bouří jsou erupce a výbuchy ve sluneční atmosféře, známé jako výron koronální hmoty. Mohou poškodit citlivé součásti satelitů, a vyvolat tak silný proud, který může vyřadit z provozu elektrickou rozvodnou síť na Zemi. 

Oddělení vesmírného počasí v Met Office vede Mark Gibbs. "Je to relativně nevyzrálý vědecký obor, ale znalostí o něm rychle přibývá," řekl. 

Divoké počasí v kosmu

Vědci vědí, že veškeré počasí je spojeno s teplem. Teplo je katalyzátor, který vytváří větry. Nejdivočejší větry ve vesmíru panují na Jupiter, který může posloužit jako planetární tematický park. Tryskové proudění na Jupiteru je docela úchvatné. Zde na Zemi máme jen dvě hlavní trysková proudění. Na každé polokouli jedno. Jupiter má okolo 30 tryskových proudění.

Nedávno bylo ve vesmíru nalezeno tornádo impozantních rozměrů – Herbig-Harovův objekt vytvořený větry pocházejícími ze vznikající hvězdy. Herbig-Harův objekt je zářící mrak plynu, vytvořený při kolizi vysokorychlostního výtrysku plynu s nepohybujícím se mezihvězdným plynem. Plyn s vysokou rychlostí ohřívá chladný plyn, což způsobuje jeho záření. Tento objekt by byl rozhodně číslo jedna na seznamu nejdivočejších tornád vesmíru, pokud by nebylo jednoho důležitého faktu. Není to vlastně tornádo, i když tvar tornáda velmi připomíná. Má spirálovitý tvar, takže to vypadá, jako že se podélně točí. Ale ono to vůbec nerotuje jako tornádo. Na rozdíl od pozemského tornáda, kde kuželovitý tvar vytváří větrná smršť, toto tornádo je vytvořeno magnetickými silami z oblaku kosmického prachu a plynných částic.

Číslo dvě na galaktickém seznamu tornád se mnohem víc podobají těm pozemským. A jsou velice blízko. Jsou to písečné bouře na Marsu. Každý marsovský rok se tam objevují tisíce lokálních bouří. Vznikají prachové oblaky, které jsou neprůhledné a až stovky kilometrů široké a několik kilometrů vysoké. Na Marsu je prašná, pochmurná krajina pokrytá narudlým pískem. Na povrchu zřejmě není žádná tekutá voda. A když nad tímto vyprahlým terénem začne vycházet Slunce, začnou problémy. Prašné víry mohou být stovky metrů široké a kilometr nebo i více vysoké, uvedl server ceskatelevize.cz.