Úřadům došla trpělivost, za on-line fámy hrozí tři roky v base

Podle právního výkladu nejvyššího soudu mohou být lidé obviněni z urážky, jestliže si fámu, kterou vytvoří, přečte 5000 uživatelů nebo pokud je taková fáma více než 500krát sdílena. Za to hrozí až tři roky vězení, což je v této nejlidnatější zemi světa standardní trest za urážku.

"Lidé jsou pohoršeni a reakce ve společnosti je silná. Jednohlasně žádají pádný právní postih trestné činnosti, jako je využívání internetu k šíření fám a urážek lidí," prohlásil mluvčí soudu Sun Ťün-kung. Žádná země by nepovažovala pomlouvání lidí za 'svobodu slova'," dodal.

Interpretace nejvyššího soudu také konstatuje, že "závažným případem" je šíření falešných informací nebo fám po internetu, které u dotčených lidí vyvolávají psychické utrpení. Jiným závažným případem je šíření falešných informací, které vyvolávají protesty, etnické či náboženské nepokoje nebo mají "špatný mezinárodní dopad".

Hoax je problém i v Česku, existuje databáze 

Hoax je zpráva, která se snaží šířit paniku, jejím úkolem je vystrašit příjemce, donutit ho k unáhleným činům atd. Obsahem hoaxu bývá většinou varování před neexistujícím nebezpečím, např. upozornění na zaručeně nejničivější virus v historii informační techniky a internetu, nebezpečí skryté ve vašem PC atd. Existují ale také hoaxy, které mají za úkol jen obtěžování uživatele, tzv. spamování.

Někdy je obtížné rozlišit, zda je zpráva, kterou jste obdrželi autentická nebo zda patří mezi hoax. V tomto směru vám mohou pomoci weby, které zveřejňují přehledy nejčastějších hoaxů. V České republice je najdeme např. na www.hoax.cz. Rozšiřování databáze hoaxů můžete napomoct i vy sami, pokud zprávu, kterou jste obdrželi, přepošlete na adresu hoax@virusbtn.com.

Charakteristické znaky HOAXu

Popisuje konkrétní nebezpečí a radí vám, jak se před ním ochránit. Zpravidla vás ale nabádá, abyste toto opatření provedli co nejrychleji. Tím se vás snaží donutit k ukvapenému jednaní, upozorňuje server e-bezpeci.cz.

Ve svém obsahu zmiňuje známé firmy (např. Microsoft, IBM, Apple, Norton) a organizace a vydává je za údajné autory varování. Přitom to mohou být firmy a organizace, které se o danou problematiku vůbec nezajímají! Autor hoaxu se tak snaží dodat zprávě na důvěryhodnosti.

Vyzývá adresáta k tomu, aby zprávu rozesílal dalším uživatelům, nejlépe všem, kteří jsou uvedeni v jeho seznamu kontaktů. Důvěřivci, kteří zprávu přepošlou, se tak postarají o to, že zpráva koluje internetem často i několik let.