YouTube v Německu nemusí vydat IP adresy filmových pirátů

Případ, který BGH posuzoval, se týkal sporu filmové půjčovny ConstantinFilm a portálu YouTube. Půjčovna chce odškodné od trojice uživatelů, kteří na YouTube v roce 2013 a 2014 nahráli akční snímek Parker (2013) a komedii Scary Movie 5 (2013). Než portál jejich účty zablokoval, zhlédly filmy tisíce lidí.

Podle zákona o ochraně autorských práv si jejich vlastníci či zástupci vlastníků mohou vyžádat jména a adresy těch, kdo tato práva poškodili. Podle YouTube ale zmíněná trojice uživatelů tyto údaje nevyplnila. Půjčovna proto chtěla jejich e-mailové adresy, telefonní čísla a IP adresy. Díky IP adrese je možné určit, odkud byly filmy na web nahrány. Tyto údaje už ale YouTube vydat odmítl a věcí se proto začal zabývat soud. Spor nakonec skončil u BGH.

Půjčovna argumentovala tím, že zákon o ochraně autorských údajů zaručuje přístup k adrese, což může být nejen poštovní, ale i e-mailová adresa a IP. BGH proto požádal o stanovisko evropský soud, který konstatoval, že pokud není termín adresa upřesněn, rozumí se tím poštovní adresa.

Právní zástupci půjčovny s takovým řešením nesouhlasí, protože podle nich piráti na YouTube nevyplňují skutečná jména a adresy. Pomoci by v takovém případě mohly další údaje, především IP adresa.

Společnost Google, která je vlastníkem YouTube, považuje jádro problému za překonané, neboť taková situace by již neměla nastat. Vlastníci autorských práv totiž mohou využívat systém Content ID, který jim umožňuje identifikaci jejich obsahu na YouTube. Pokud systém shodu zjistí, mohou se vlastníci práv rozhodnout, jak proti videu zakročí, mimo jiné ho zablokovat, nebo zpeněžit zobrazováním reklamy.