Ruské kulomety: Co z nich dělá šrot? Kritikou nešetří ani samotní vojáci

Ve zprávě, která pronikla na veřejnost, si vojáci stěžují, že se jim například u těžkého kulometu KORD ráže 12,7 milimetru často stává, že je v munici málo střelného prachu.

Ta pak často neopustí ani hlaveň zbraně. To může mít při automatické střelbě fatální následky. Pokud náboj uvázne v hlavni a narazí do něj další náboj, může to hlaveň roztrhnout.

 V jiných případech se stalo, že se výrobcům „podařilo“ do náboje vtěsnat do náboje více prachu a náboj se při výstřelu roztrhl.

Ruské náboje mají obrovské problémy se zápalkami, tedy s částí, která iniciuje náboj. V mnohých případech nejsou dobře vycentrované, což náboj činí nepřesným.

 V jiných případech jsou tak citlivé, že náboj iniciují ještě v zásobníku.  Někdy dokonce schází úplně. Vojáci před nabytím svých zbraní musí náboje přebírat.

Náboje také nejsou často stejně dlouhé. V továrně se někdy projektil „podaří“ projektil zarazit příliš hluboko, či naopak nezasunout jej do náboje a ten se pak ani nevejde do zásobníku. Při střelbě to opět může vést ke katastrofě.

Ruské speciální jednotky a specialisté jako jsou odstřelovači, proto používají munici ze zahraničí nebo z továren, kde dohlíží na kvalitu speciální komise.

Není proto divu, že se čím dál více od vojáků ozývá kritika. A mnozí se do ní pouštějí i veřejně na internetu.  Ruské ministerstvo obrany se celou situaci snaží řešit.

 Jak však bude dlouho trvat, než se situace zlepší, a co bude s tunami nekvalitní munice, neví nikdo. Doku se však problém s náboji nevyřeší, bude pro ruské zbraně obrovským handicapem.