Pravák, nebo levák? Vědci zkoumali mravence a nestačili se divit

Smysl pro levou či pravou stranu při různé činnosti je dobře známý u lidí a dalších obratlovců, ale u bezobratlovců, jakými jsou mravenci, se o tom moc nevědělo.

Výzkum prý dostatečně dokázal, že mravenci mají sklon k zatáčení doleva, když se ocitnou v cizím prostředí. A to i při respektování dalšího zvyku mravenčích kolonií, kterým je přemisťovat se podél překážek.

Tým vědce Edmunda Hunta z Bristolské univerzity nabízí několik možných vysvětlení. Prvním je, že mravenci používají levé oko k odhalování nebezpečí. "Také platí, že svět mravenců se podobá labyrintu a že držet se jen jednoho směru je velmi dobrá strategie pro to, aby se v něm dalo vyznat," tvrdí vědec.

Věděli jste, že...

Mravenci uzvednou až dvacetinásobek své váhy. Pokud by lidé měli stejnou sílu úměrně své velikosti, zvedali bychom při průměrné váze dospělého muže menší osobní auta.

Hnízda mravenců obsahují kousíčky ztvrdlé pryskyřice, která díky antibakteriálním účinkům chrání mraveniště před nebezpečnými houbami a jinými patogeny.

Existuje více než 10 000 známých druhů mravenců. Průměrná délka jejich života je 45–60 dnů. Mravenci umí přes noc v mraveništi udržet cca 20 °C i když venkovní teploty klesnou na nulu. Každá kolonie mravenců má svůj specifický zápach. Díky tomu poznají narušitele velmi rychle.

Lidé ničí mraveniště úmyslně. Jedná se o náhodné návštěvníky lesa, kteří v touze po poznání mraveniště klacíkem rozrýpají nebo prostě rozkopají. Zvěř ničí mraveniště buď proto, že jsou mravenci jejich potravou, nebo při hledání jiné potravy rozrýváním půdy. Významnými „nepřáteli" mravenišť jsou například prase divoké nebo žluna zelená, píšou lesycr.cz.