Nejstarší doklad posttraumatické stresové poruchy? Vědci přepisují učebnice

Vědci z anglické Anglia Ruskinovy univerzity uvádí, že analýzy překladů textů ze starověké Mezopotámie odhalily stavy tehdejších vojáků, které by současná doba diagnostikovala jako posttraumatické stresové poruchy. V textech se mimo jiné uvádí, že bojovníky "navštěvovali duchové, kterým čelili v bitvě".

Dosud se podle profesora Jamieho Hughese za první zmínku o posttraumatické stresové poruše považoval dokument antického historika Hérodota. Ten popsal slepotu, která v souvislosti s bitvou u Marathonu postihla válečníka Epizela. Hérodotos uvádí, že Epizelos během střetu mezi Atéňany a Peršany v roce 490 před naším letopočtem "náhle přišel o zrak, aniž by se ho cokoli dotklo" a že "po zbytek života již zůstal slepým".

Hughes ve své práci pojmenované Nic nového pod sluncem, že stavy odpovídající PTSP jsou zdokumentované v textech z asyrského období mezi lety 1300 až 609 před naším letopočtem. V té době muži trávili jeden rok na strategických stavbách říše, poté rok v armádě a třetí rok u svých rodin, následně se cyklus opakoval, poznamenala BBC.Posttraumatickou stresovou poruchou se v minulosti zabýval mimo jiné i známý neurolog a psycholog Sigmund Freud. Jako diagnóza byla PTSP klasifikována americkými psychiatry po výzkumech psychických stavů vysloužilců z válek v Koreji a Vietnamu.

K typickým příznakům PTSD patří zvýšená psychická a tělesná vzrušivost. Souvisí s automatickým očekáváním organismu, že se opět něco zlého může stát. Stálá úzkost a napětí vedou k podrážděnosti. „Čekání na ohrožení" vede k tomu, že všechno nečekané či nové ruší, rozčiluje, vyvádí z míry. Stačí k tomu drobné podněty, které v době před traumatickou událostí zůstaly bez povšimnutí. Postižené lidi to nutí stavět se často do opozice, hádat se, tvářit znechuceně a otráveně. Před cizími lidmi se však snaží nadměrně ovládat, protože se bojí přehnané reakce a odmítnutí. Mají potíže se soustředěním, nemohou usnout a spánek bývá přerušovaný. Jako by číhali i v noci. Objevuje se výbušnost, prudkost v chování (impulzivita) a ostražitost. Jako by stále byli v napjatém očekávání, zda se něco ohrožujícího znovu nepřihodí. Vzhledem k podrážděnosti se snadno dostávají do konfliktu s jinými lidmi, doma i v práci, a ztrácejí přátele. Potíže se soustředěním vedou k horší výkonnosti.

Nadměrná bdělost (ostražitost) se projevuje stálým napětím a lekavostí. Jako by člověk neustále čekal, že se něco ohrožujícího objeví. Každý náhlý zvuk ho vyděsí. Trhne sebou při zazvonění telefonu. Dostavují se přehnané reakce, největší vůči hluku, nesnášenlivost určitých pachů, zvuků, světel apod.

Zvýšená je i silná tělesná vzrušivost. Ta se projevuje vysokou pohotovostí k biologické poplašné reakci projevující se celou řadou vegetativních reakcí, jako je bušení srdce, tlak na hrudi, pocení, třes, lapání po dechu a zrychlené dýchání, brnění v končetinách, závratě, pocity na zvracení, bolesti břicha, hlavy a řada dalších. Tyto příznaky jsou sice neškodné a odpovídají přípravě organismu na boj, nebo útěk, nicméně mohou vyděsit, vyvolat strach o tělesné zdraví a někdy vedou k opakovaným návštěvám lékařů, informuje portal.cz.